6 nápadů na výlety do Brd, které můžete podniknout přímo z Prahy
Vyrazit do Brd, a přitom zůstat v Praze? Jen pár kilometrů za hranicemi hlavního města se nachází krajina samoty a ticha. Je romantická, divoká a trochu zapomenutá, ale hlavně skvěle dostupná vlakem i autobusem – takže se může stát snadným cílem vašich odpoledních výletů.
Musíme se občas ztratit, abychom našli, co hledáme? foto: Marek Šaroch / Adobe Stock
1. Kopanina (Cukrák) (1 km od Prahy)
Tady začínají Brdy. Kopanina, známější pod názvem Cukrák, je kopec v severní části Hřebenů. Charakter této oblasti je velmi podobný zbylým částem Brd, zdejší lesy tvoří zejména smrková monokultura. Východní část vrcholu, která se svažuje k Vranému nad Vltavou, ukrývá nečekané pohledy na vranovskou přehradu a Zvolskou homoli.
Možná ještě o něco zajímavější je severozápadní svah Kopaniny směrem k Dobřichovicím a Černošicím, v němž se nachází celá řada velmi krásných vyhlídek. Jednou z nich je Hladká skála a nabízí výhled proti proudu Berounky. Asi o tři sta metrů dále na severovýchod se otevírá výhled proti i po proudu Berounky, včetně obce Černošice-Mokropsy a jejích chatových osad.
2. Kámen (3 km od Prahy)
Kámen je přesně jeden z těch vrcholů, které jsou pro Brdy tak typické – není z něj nic vidět, ale atmosféra krajiny samoty a ticha se tu ozývá zpoza každého stromu. Je přitom nejvyšším bodem Kopaninské vrchoviny, o tři metry totiž převyšuje vrchol Kopaniny, podle kterého je tato část Hřebenů pojmenovaná. Na samotný vrchol žádná turistická značka nevede, tím spíš vás ale zdejší zapomenutý kout brdské přírody okouzlí. Zejména teď na jaře, když se na Kameni zelenají všechny ty nádherné buky.
3. Černolické skály (4,5 km od Prahy)
Nad obcí Černolice se tyčí výrazný sklaní masiv. Jde o Černolické skály, někdy nazývané také jako Čertovy, které byly v roce 2002 vyhlášeny přírodní památkou. Skalní zeď je tvořená řevnickými křemenci ordoviku, která je příčnými tektonickými liniemi rozdělena do tří větších a řady drobných skalek. Černolické skály byly jedněmi z prvních horolezeckých skal v Čechách, první písemná zmínka v této souvislosti pochází z roku 1905 a i dnes se jedná o oblíbený terén horolezců – výstupy jsou lehké a střední obtížnosti.
I jako nelezcům se vám tu bude líbit, ze západní části Černolických skal pěkný výhled do okolí, zejména na krajinu středního Povltaví. Výlet si můžete prodloužit tím, že vystoupáte na nedaleké vrcholy Červená hlína a Chlum, méně známá místa brdských Hřebenů.
4. Hvíždinec (8 km od Prahy)
Jednu z nejpůvabnějších částí Hřebenů byste hledali právě v okolí Hvíždince. Název vznikl údajně podle hvizdu káňat a dalších dravců. „Pokaždé, když se o samotě toulám těmito končinami a slyším tyto dravčí skřeky, jsem přesvědčen, že to tak muselo být,“ vzpomínal Jan Čáka v knize Po Brdech se chodí pěšky. Vlastní vrchol je docela nenápadný a možná i trochu zapomenutý, zajímavější pohledy se nabízí z nedaleké vyhlídky, na kterou přivedl první výletníky Klub českých turistů už po roce 1890 a kvůli pěknému výhledu nechal vykácet i pruh lesa.
Jižně od vrcholu Hvíždinec se pak nachází mohutné skály někdejšího lomu Jelení výskoky s krásnou vyhlídkou na Karlštejn. Podobných lomů na kámen se v okolí nacházelo více a když trochu prozkoumáte zdejší svahy, snadno na ně narazíte. Směrem k Řevnicím se pak svažuje Kejná rokle, romantická a dobrodružná cesta podél stejnojmenného potoka. Ještě než se ale vydáte dolů, zastavte u vodopádu, snad jediného v Brdech. Je vysoký asi 3,5 metru a dostanete se k němu lesní cestou podél potoka nebo přímo jeho korytem.
5. Strážný vrch, Babka a Pišťák (10 km od Prahy)
Trojice vrcholů, jejichž návštěvu lze spojit do jednoho výletu. Všechny jsou skalnaté, všechny nabízejí omezený výhled do krajiny, ale ten nejkrásnější se otevírá na Babce. Skalnatý vrchol je porostlý zakrslými borovicemi a vedla přes něj první turistická značka v Brdech (a celkem třetí, kterou Klub českých turistů vyznačil). Směrem na jihozápad najdete zbytky kamenné zdi, která oddělovala mníšecké a řevnické lesy a měla bránit přebíhání zvěře. Nachází se tu několik přirozených skalních výchozů i několik opuštěných a zarostlých lomů na bílý křemenec.
Ze severu a západu bylo hradiště obtékáno Nezabudickým potokem. K potoku padají strmé srázy, převýšení činí téměř stro metrů. Ostrožna tak byla přístupná především ze severovýchodu, tam se také koncentrovalo opevnění v podobě dvou obloukovitých valů s příkopy. Třetí, vnitřní val, byl obvodový a vymezoval oválnou plochu vlastního hradiště. Strategicky výhodná poloha – vedla tudy hlavní zemská cesta z Prahy směrem na jih – byla pravděpodobně osídlena i v pozdní době kamenné.
6. Skalka (10 km od Prahy)
Musíme se občas ztratit, abychom našli, co hledáme? Odpověď možná dostanete, když vystoupáte na vrchol barokního areálu Skalka, který se nachází na stejojmenné vyvýšenině. Areál se skládá ze tří objektů – kostelíka sv. Máří Magdaleny, kláštera a poustevny. Kostelík byl postaven v roce 1693, ostatní budovy o několik let později. Od roku 1760 byl klášter trvale obydlen františkánskými mnichy, kdy také byla vybudována křížová cesta se 14 kapličkami. Poslední mnich ze Skalky odešel v roce 1925.
Za návštěvu stojí nejen tento poutní areál, ale i okolní krajina. Pokud chcete podniknout delší výlet, můžete Skalku spojit s návštěvou vrcholů zmíněných v předchozím tipu – Strážným vrchem, Babkou a Pišťákem, a vznikne vám hezký okruh napříč Hřebeny. Nebo se vydejte naučnou stezkou zpět do Mníšku pod Brdy, pokochejte se vyhlídkou u kříže a navštivte místní klasicistní zámek (otevřený od pondělí 25. května 2020 – pozn. autorů).
Galerie článku
Další články:
