Hrady pro českého a římského krále. Točník a Žebrák jsou klenoty podbrdského kraje

Jako je jméno Karla IV. spojeno s Karlštejnem a osobnost Rudolfa II. s Pražským hradem, tak Václav IV. našel zalíbení v podbrdském kraji. Nechal zde vybudovat reprezentační Točník, který je dodnes spolu s Žebrákem největším českým souhradím.

Zříceniny hradů Žebrák a Točník na Hořovicku jsou největším českým souhradím, foto: Kamila Kohoutová

Starším z obou hradů je Žebrák, založen byl pravděpodobně na konci 13. století rodem Buziců jako běžné šlechtické sídlo. Své jméno získal podle úzkého skalního ostrohu, který svým tvarem připomíná žebro a na jehož konci – nad soutokem Pekelského a Stroupinského potoka – se stavba nachází. „Hrad tento stojí v údolí, zakryt jsa výšinami; jeho pevností nebyly vysoké stráně, ač stojí Žebrák na strmém hřebeni skalním, nýbrž rybníky na všech stranách, tak že se k němu jinak nepřicházelo než po hrázích,“ popisuje polohu hradu historik August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze Království českého (1889). S ohledem na úzký prostor staveniště se jednalo o poměrně neobvyklé stavební řešení. Nejdůležitější částí vnitřního hradu byla okrouhlá věž o průměru jedenáct metrů. Za ní stál palác, který byl v prvním patře spojen s věží padacím můstkem. Samotné jádro obklopovalo předhradí, jemuž vévodila druhá okrouhlá, slabší a menší věž.

Hrad se nacházel na strategickém místě, nedaleko vedla důležitá Norimberská cesta, která spojovala Prahu s Norimberkem a dále Porýním. Důležitost Žebráku vzrostla, když se stal Karel IV. říšským králem. Hrad mu sloužil jako místo noclehu při cestách na říšské sněmy, svolávané většinou právě do Norimberka. Záhy však Žebrák ztratil na Karlově oblibě, když tu zemřel jeho prvorozený syn Václav. Skutečného významu se hradu dostalo až v době Václava IV., kterému se Žebrák zalíbil natolik, že tu trávil mnohem více času než na svých ostatních hradech. „Častokráte tu dlíval celé měsíce, častoval tu pohostinné knížata a pány. Nejednou sem přicházeli (...) také kejklíři, kouzelníci, s nimiž se veselý panovník bavíval. Častokráte tím zanedbával záležitosti zemské, hově zde choutkám svým,“ píše Sedláček. Václav IV. proměnil relativně obyčejný šlechtický hrad v luxusní rezidenci. Zcela přestavěl starý palác, který byl rozšířen o velký reprezentační sál, v předhradí na místě původního nádvoří postavil druhý dolní palác i řadu nových hospodářských budov.

Aby Václav IV. zachoval své postavení v říši, neobešel se bez udržování diplomatických styků a početného poselstva, kterého neustále přibývalo. Žebrák již nebylo možné stavebně rozšiřovat, značnou část hradu navíc na konci 14. století poškodil požár. To byly pravděpodobně hlavní důvody, které iniciovaly stavbu pohodlnějšího, repzerentativnějšího i obranyschopnějšího hradu Točník, na vyvýšeném místě vzdáleném od Žebráku asi pět set metrů. Hrad vznikal v několika etapách, nejprve jako drobný lovecký zámek, později jako rozměrný reprezentativní hrad, který měl být centrem Václavovy politické moci. Vnitřnímu nádvoří vévodil královský palác, kde pobýval král se svou družinou, na druhém nádvoří byl později dostaven druhý palác s konírnami, sály a komorami pro služebnictvo. Jednou ze stavebních zajímavostí Točníku je chybějící obranná věž – při případném dobývání měl obráncům sloužit jako poslední útočiště vlastní královský palác.

Točník byl postaven jako pohodlnější, repzerentativnější i obranyschopnější hrad, foto: Kamila Kohoutová

Jako mnoho jiných hradů, i Točník se Žebrákem jsou opředeny řadou legend, vyprávění nebo pověstí. Jedna z nejznámějších je o pokladu, který měl na hradě ukrýt Václav IV. Ten na Točník skutečně nechal převézt velkou část státního pokladu, po Václavově smrti si však poklad odvezl jeho bratr Zikmund. Vypráví se však, že část pokladu měla zůstat ukryta kdesi ve sklepení. „Již prý mnohý smrtelník pokoušel se o vyhledání téhož pokladu, ale posud nepodařilo se to nikomu; ano někteří z těchto smělců přišli i k ourazu neb dokonce o život,“ píše například Rudolf Sosnovec v příspěvku Poklad na Točníku ve sborníku Český lid (1914). Jiná pověst se vztahuje k jezírku, které se nachází přímo pod severovýchodními hradbami hradu Točník. I zde lidé hledali Václavův poklad. V jezírku navíc prý plavaly černé ryby, které ve skutečnosti byly zakletými dušemi lidí zemřelých ve vězení na Žebráku.

Právě do doby Václava IV. zasadil národní obrozenec Václav Kliment Klicpera svoji povídku Točník, která se odehrává v okolí stejnojmenného hradu, sousedního Žebráku i komárovských hutí. „Ač dobré slunce před hodinou již za hory české bylo zaniklo, živo ještě bylo po návsích, po záhrobcích a po paloucích. (...) V tuto právě desátou hodinu bylo tam, kde se cesta od Žebráku běžící jedním prutem k Hořovicům, druhým prutem ke Komárovu rozsněťuje, pro člověka, který k obrazům živlů náchylný jest, velemilé podívání,“ začíná Klicperova povídka. Hlavní hrdinkou příběhu je mladá Johana, která se zamiluje do rytíře Václava – ten v ní zase vidí svoji zemřelou choť. Touto historickou prózou inspiroval Klicpera například Karla Hynka Máchu v jeho románu Křivoklad, v němž vypráví příběh o zajetí krále Václava IV., jeho věznění na Křivoklátě a útěku na Vyšehrad, nebo Josefa Kajetána Tyla s historickou novelou Dekret kutnohorský, ve které popisuje boj Čechů o pražskou univerzitu.

Po smrti krále Václava IV. byl Žebrák i Točník neúspěšně obléhán tábority a sirotky, kteří cestou na Plzeň vypálili městečko Žebrák a Hořovice. V roce 1532 podruhé vyhořel Žebrák, od té doby začal pustnout. Zásadně byl poničen během hledání bájného pokladu Volfem Krajířem z Krajku. Hrad Točník porůznu měnil své majitele, načas patřil Jiřímu z Poděbrad i Vladislavovi Jagellonskému, úplnou zkázu a úpadek jeho významu pro něj představovala třicetiletá válka a události, které jí předcházely. V současnosti oba hrady spravuje Národní památkový ústav a jsou přístupné veřejnosti.

Tipy na výlety

Hrady Žebrák a Točník

Jedinou vycházkou můžete spojit hned dva hrady – zříceniny Žebrák a Točník na okraji CHKO Křivoklátsko. Trasa sice často překonává značné převýšení, přesto je však pohodlná, doporučit ji můžeme jak milovníkům historie, tak i seniorům a rodinám s dětmi, třeba i s kočárkem.
Naplánovat výlet > 

Hořovice – městský okruh

Trasa provede návštěvníka po zajímavých místech Hořovic. Je nenáročná a vhodná pro všechny, kteří se zajímají o historii, památky, ale mají také rádi přírodu. Navštívíte zámek i zámecký park, uvidíte Herkulovu a Sluneční bránu, kostel Nejsvětější Trojice, Loretánskou kapli, Starý zámek či Muzeum Hořovicka.
Naplánovat výlet > 

Z Hořovic do litinového kraje

Vydejte se na kole z Hořovic až do oblasti, kterou proslavil železárenský průmysl. Ostatně litinové předměty se v Komárově vyrábějí dodnes. Cestou uvidíte sloup odsouzenců v Hořovicích, nový a starý zámek Hořovice, osadu Mrtník, Mrtnickou skálu, vodní nádrž Záskalská, vodopád na Červeném potoce a Muzeum litiny v Komárově
Naplánovat výlet > 

Literatura


Historie hradu Točník. Oficiální webová prezentace státního hradu Točník [online]. Národní památkový ústav. Dostupné z: https://www.hrad-tocnik.cz/cs/o-hradu/historie

Historie hradu Žebrák. Oficiální webová prezentace státního hradu Žebrák [online]. Národní památkový ústav. Dostupné z: https://www.hrad-zebrak.cz/cs/o-hradu/historie-hradu

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Podbrdsko. Svazek VI. Praha, 1889.

ZÁRUBA, František. Hrady Václava IV. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/17319

Galerie článku

Web - tocnik - hero Hrady pro českého a římského krále. Točník a Žebrák jsou historické klenoty podbrdského kraje

Další články:

120001335_356251965736215_5751789880231488596_n149128244_331571858196248_763096913540679581_n127225723_650091149021504_6486774065607733754_n130284177_145370726983830_312466718066504726_n106406948_2713222822234473_5428899955678251159_n