Padrťské rybníky, Brdy  

Když se hovoří a píše o Padrťských rybnících, mají se na mysli především dva největší, Hořejší a Dolejší rybník, které jsou nejrozsáhlejšími vodními nádržemi v Brdech. V oblasti Padrtě bychom však napočítali ještě dalších osm menších vodních nádrží-rybníčků, pěkně zasazených do zdejší půvabné krajiny, přičemž jen čtyři největší z nich nesou vlastní jméno – Výtažník, Šindelka, Gričák a Ledvinka. Oba největší rybníky byly budovány krátce před r. 1565 majitelem mirošovského panství Floriánem Gryspekem z Gryspachu na podporu rozvíjejícího se železářství na Podbrdsku i na samotné Padrti a počítalo se s nimi i jako s rezervoáry pro nadlepšování vodního stavu Padrťského potoka (Klabavy) pro případné plavení vytěženého dřeva. Menší rybníky pak sloužily především k pohonu železných hamrů, vysoké pece, pil a mlýna v obci Padrť. Chov ryb v těchto vodních nádržích měl okrajový význam (kyselá voda v nádržích nebyla pro běžné konzumní ryby příznivá). Všechny větší rybníky v oblasti Padrtě jsou nějakým způsobem vázány na Padrťský potok (Klabavu), ty menší na přítoky (např. Zlatý potok). Rybníky a jejich okolí jsou dnes významným útočištěm vodního ptactva, vč. vzácných a chráněných druhů (např. orla mořského, čápa černého, bekasiny otavní a dal.), ale i dalších živočichů, např. vydry a mnohých obojživelníků. Padrťský potok (Klabava) je také jedním z nejvýznamnějších výskytišť chráněného raka kamenáče v ČR. V rybnících žije rak bahenní a škeble rybničná. V litorálech rybníků a v jejich okolí se vyskytuje řada chráněných rostlin, včetně např. orobince stříbrošedého, kosatce sibiřského, upolínu, vstavačů a dalších. Především oba největší rybníky – Hořejší (115 ha) a Dolejší (65 ha) jsou z větší části obklopeny největším rašeliništěm v Brdech, které je však bohužel v důsledku necitlivých vodohospodářských zásahů téměř zničeno. Rybníky a jejich okolí jsou součástí EVL Padrťsko a jsou zařazeny do I. a II. zóny ochrany CHKO jako jedna z nejcennějších lokalit v CHKO Brdy. Padrťské rybníky jsou relativně vysoko položené, nejníže leží Ledvinka ve výšce 618m, nejvýš pak rybníček v bývalé Přední Záběhlé (672m).

V široké kotlině, kde rybníky leží, vznikly dvě obce, Padrť a Záběhlá, jako jedny z mála vesnic uvnitř brdského pohoří. Jejich obyvatelé se zabývali zpracováním železné rudy v hamrech a vysoké peci ve vsi Padrť, prací v lese a povoznictvím. Mezi světovými válkami se obě obce staly oblíbenými rekreačními centry rozvíjejícího se turismu v Brdech. Tomu udělala konec druhá světová válka a německá okupace, definitivně však rozhodnutí o rozšíření vojenského prostoru v Brdech v r. 1949. Padrť i Záběhlá, podobně jako blízký Kolvín, Hrachoviště u Podluh a Velcí u Jinec byly v letech 1952-1953 nuceně vystěhovány a srovnány se zemí. Na jejich místě vznikly vojenské střelnice.

Oblast rybníků je snadno dosažitelná a spolu s mimořádně půvabnou krajinou přispívá k tomu, že je tato lokalita nejnavštěvovanější a i nejznámější v CHKO Brdy. 

Padrťské rybníky, Brdy - informace

Kategorie: Turistické cíle / Příroda

GPS:  N, E - zobrazit na Google Maps | Mapy.cz

Nadmořská výška: 618-672 m

Padrťské rybníky, Brdy - fotogalerie

Padrťské rybníky, Brdy - pohled na Hořejší Padrťský rybník (115 ha), největší vodní plochu v Brdech. (Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©) Padrťské rybníky, Brdy - pohled na Dolejší Padrťský rybník (65 ha), charakteristický četnými zálivy a rákosím, které je hnízdištěm vodních ptáků. (Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Padrťské rybníky, Brdy na mapě

98437419_886925208492151_2759765329726457335_n106713288_1017009635395655_5718072462277448970_n102372148_283307466187738_4814311126577881238_n101035705_108200830808003_5290885691742157021_n104288098_987272728359986_618285793630231591_n