Návštevní knížka

Hadí královna, rarášek i ďábel. Brdský Plešivec je vrch plný přízraků

Snad žádný jiný vrchol v Brdech není opředen takovým množstvím pověstí a neobývá ho tolik pohádkových postav – od Hadí královny přes ohnivého raráška až po vodníka z Litavky. A tak kdo se bojí, nesmí do lesa, v případě Plešivce to ovšem platí dvojnásob.

V místě zvaném Fabiánova zahrádka se nacházela akropole plešiveckého hradiště, foto: Vladimír Holan

Svou zahrádku má na Plešivci sám Fabián, dobrý duch a strážce brdských lesů. V této zahrádce prý pěstuje kouzelné byliny, jimiž uzdravuje chudý lid. Samotné sídlo Fabiána leží opodál, a to nad Hostomicemi nedaleko vrcholu Velká Baba, kde se nachází skalisko Fabiánovo lože (nebo také Fabiánova postel). Jedná se o tři metry vysokou rozeklanou skálu, v jejíž dolní části je průchozí rozsedlina, a mělo být tím jediným, co zůstalo po bájném zakletém hradu, v němž sídlil rytíř Fabián. Říká se, že Fabián umí přivolat vichr a bouři nebo utopit lesy v mlze a že Plešivec je místem, kam se rád vrací. V zimách tu prý hoří Fabiánova vatra, ke které se chodí ohřát lesní zvěř.

Právě tady, v místě zvaném Fabiánova zahrádka, se v mladší době bronzové nacházela akropole plešiveckého hradiště. Svou rozlohou bylo toto hradiště jedním z největších u nás. Mělo strategickou polohu, skalnatý terén poskytoval dobré možnosti obrany, které navíc podporovaly dva pásy mohutných hradeb. Hradiště představovalo významné centrum zpracování bronzu, četné nálezy bronzových depotů a dalších artefaktů naznačily i jeho velký kultovní význam. Plešivec se později stal kultovním místem trampů, kteří si v jeho svazích zbudovali řadu kempů, a také velmi oblíbeným cílem turistů. Dnes je jednou z nejznámějších, nejvýraznějších a nejnavštěvovanějších brdských hor. A je to možná právě zajímavá, tajemná a trochu neznámá historie, která Plešivec opředla tolika pověstmi, pohádkami a bájemi.

Nedaleko samotného vrcholu prý čaroval ďábel a proměnil zdejší rozsáhlé město ve skály a sutě. Tato skalní plošina se dnes jmenuje Čertova kazatelna a nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů v Brdech – nejen do dáli, například na Milešovku, ale i do bližšího okolí, na masiv středních Brd, městečko Jince a údolí Litavky. Další bájnou postavou je rarášek s ohnivým jazykem a výříma očima, který za nocí přelétá z Plešivce na prostější vrchol Ostrý, vodník z Litavky, bezhlavý kůň, pes s ohnivýma očima a čarodejnice slétávající se na Plešivec během svatojánské noci. Nechybí ani vyprávění o bílé paní, která jedné noci zachránila pocestného před pádem do propasti.

U Smaragdového jezírka je prý slyšet nářek Hadí královny, foto: Vladimír Holan

Hadí královna, další z brdských přízraků, sídlí na Krkavčích skalách. Ty ohraničují jihovýchodní část plešiveckého vrcholu a kdysi na ně navazoval vnější val zdejšího hradiště. V jedné ze skal by se měla podle pověsti nacházet rozsáhlá jeskyně s velkým kamenným stolem, na němž leží Hadí královna. „Někdy je vídána jako had s oslnivě se lesknoucí korunkou na hlavě, jindy zas jako panna jedoucí na jelenu, v jedné ruce má místo žezla zmiji a druhou rukou přidržuje uzdu, kterou je měděný had,“ popisuje královnu Jan Čáka. Vypráví se také příběh o mysliveckém mládenci, který královnu spatřil jednoho jarního dne, když se v podobě hada vyhřívala na slunci. Mládence uchvátila královnina lesklá korunka a rozhodl se, že si ji přivlastní. Jakmile ji hadovi vzal, královna procitla a přivolala svou hadí družinu, která mládence uštkla. Některé pověsti přidávají varování před nářkem Hadí královny. Slyšet její vzlykání u nedalekého Smaragdového jezírka může přinášet smůlu nebo předznamenávat neštěstí.

Řada pověr váže k mohutnému viklanu, který se nachází ve zdejších svazích. Dva obři (jeden měl být z Plešivce a druhý z Komorska) prý po sobě kdysi házeli velkými kusy skal, viklan má být pozůstatkem této bitvy. Kamenu jsou přisuzovány i kouzelné vlastnosti, jeho rozhoupáním šlo údajně přivolat déšť, otevřít zemi nebo ověřit věrnost – kdo kamenem nedokázal pohnout, byl nevěrný. Útvar pravděpodobně vznikl mrazovým zvětráváním v dobách ledových a viklanem přestal být v 19. století, kdy do něj za bouřky uhodil blesk a jeden z čepů se odlomil. 

Některé plešivecké pověsti se však zakládají na skutečných událostech. Jedna lidová báseň pojednává o loupežnické bandě Kubáků, která podnikala loupežné výpravy do širokého okolí. Ve skalách loupežníci ukrývali nakradený dobytek, poráželi jej a maso rozprodávali. Loupežníky měla rozprášit jinecká Národní garda v roce 1848. Na západním svahu Plešivce je skutečně místo, kterému se říká V masných krámech.

Tipy na výlety

Plešivecká Odyssea

Plešivec má snad všechno, co jej může činit zajímavým. Pohnutou historii, nádherné výhledy, mohutné a romantické skály a pěkná zákoutí, Smaragdové jezírko v jednom z bývalých lomů, mohutný viklan, najdeme tu řadu pěkných studánek a lesy plné hub. Svým převýšením se jedná o poměrně náročnou trasu.
Naplánovat výlet > 

Za jineckými trilobity

Náročnější trasa s výrazným převýšením se bude líbit všem, kdo se chtějí seznámit s krásnou přírodou a užít si nádherných výhledů i neobyčejných zážitků. Trasa vede i přes akropoli někdejšího hradiště na Plešivci, dnes nazývanou Fabiánova zahrádka – stále s nádhernými výhledy daleko do kraje.
Naplánovat výlet > 

Naučná stezka Z Jinec na Olymp Brd

Velmi pěkně zpracovaná naučná stezka vás ani přes svoji délku určitě nebude nudit. Je ovšem fyzicky poměrně značně náročná. Cestou neminete vyhlídku Čertova kazatelna, viklan nebo kamenné moře či půvabnou Přírodní památku Na Horách. Potěší romanticky založené jedince, páry i celé skupiny.
Naplánovat výlet > 

Literatura


ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech: souhrnné vydání knih Po Brdech se chodí pěšky a Brdské toulání. Vyd. 3. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2360-3.

DVOŘÁK, Otomar. Putování bájnou krajinou: velká kniha pověstí z Berounska a Hořovicka. Beroun: Knihkupectví U radnice, 2005. ISBN 80-867-9706-6.

Plešivec. Místopis [online]. 2015. Dostupné z: http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/pribramsko/plesivec.htm

STEJSKAL, Martin. Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. Praha: Paseka, 1991. ISBN 80-851-9208-X.

Galerie článku

Blog - plesivec - hero Blog - plesivec - 01

Další články:

150069437_450434152769032_3040051129534420837_n120924047_204698264394891_9102173612757268313_n104288098_987272728359986_618285793630231591_n111349901_677991732799026_8897749646671403621_n