Pěšky za historií Brd a Podbrdska: od zaniklé sklárny k vojenským bunkrům
Kde se v Brdech pálilo dřevěné uhlí, vyrábělo sklo nebo zkoušelo vojenské opevnění? Vydejte se s námi na místa spojená s dávnými řemesly i působením armády. Cestou vás čekají lesní stezky, louky po zaniklé sklárně a vrcholy s dalekými výhledy.
Zatímco první díl patřil dolům, hutím a vodním dílům, tentokrát zamíříme hlouběji do brdských lesů. Někde na minulost upozorní mohutný betonový bunkr, jinde jen nenápadné milířiště nebo název připomínající někdejší sklárnu.
Přinášíme pět dalších tipů na historické zastávky, které můžete spojit s pěším výletem. Zavedou vás na Klobouček a Skelnou huť, k Benešáku pod Houpákem, na vrch Beran i na druhou nejvyšší horu Brd – Prahu.
1. Klobouček: po stopách brdských uhlířů
Dřevěné uhlí patřilo k palivu zdejších vysokých pecí. Vyrábělo se v milířích přímo v brdských lesích a pozůstatky milířišť lze v krajině najít dodnes. Při běžné procházce je však snadno přehlédnete.
Jednomu z nich se věnuje samostatné zastavení Lesnické naučné stezky Klobouček. Připomíná výrobu dřevěného uhlí pro zpracování železa a propojení zdejších hutí s prací lidí v okolních lesích. Historii tak můžete objevovat i na místech, kde nestojí žádná výrazná stavba.
Tip na výlet: Přibližně sedmikilometrový okruh začíná a končí na záchytném parkovišti v Obecnici. Vede po zelené turistické značce a cestou vás zavede také k nádrži Octárna. Fyzicky náročnější je výstup podél skal na Klobouček, odkud se otevírá výhled do Podbrdska a na Třemošnou. Pro kratší procházku můžete využít zkratku mezi zastaveními č. 4 a 8.
2. Skelná huť: louky na místě zaniklé sklárny
Na Skelné huti se les rozestoupí a před vámi se objeví louky, malá vodní nádrž a hospodářské stavby. Sklárna, která místu dala jméno, už nestojí. Její příběh ale vysvětluje, proč se právě tady uprostřed lesů kdysi usadili lidé.
Po větrné kalamitě v roce 1749 využil množství dostupného dřeva sklářský podnikatel Tobiáš Matěj Adler a založil zde huť. Vodu potřebnou pro její provoz přivedl příkopem od pramenišť Litavky do malého rybníka. Sklárna fungovala do roku 1783. Po jejím rozebrání posloužil materiál ke stavbě hájovny, pozdější myslivny, která časem také zanikla.
Dnes místo zaujme mohutnou douglaskou a otevřenými loukami, z jejichž horní části se nabízejí výhledy do Podbrdska. Při zastávce u rybníčku si můžete zkusit představit, jak zdejší krajina vypadala v době sklářského provozu.
Kudy tam: Vyrazit můžete z Lázu po lesní cestě Perkanská. Skelnou hutí prochází také modrá turistická značka. Návštěvu lze spojit s procházkou v okolí Lázské nádrže.
3. Benešák a Houpák: zkouška odolnosti v brdských lesích
Na severním svahu Houpáku stojí pěchotní srub CE Jordán, známý jako Benešák. Sloužil jako zkušební objekt, na němž armáda ověřovala funkčnost a odolnost budovaného československého pohraničního opevnění.
Bunkr možná poznáte, i když jste tu nikdy nebyli. Objevil se ve filmu Obecná škola. Při návštěvě si tak vedle vojenské historie můžete připomenout i známou filmovou scénu.
Od Benešáku pokračujte na Houpák, kde stojí betonová vojenská pozorovatelna. Z vrcholu se otevírají daleké výhledy přes bývalou dopadovou plochu i okolní brdské lesy. Právě otevřená krajina vřesovišť patří k nejvýraznějším připomínkám někdejšího využití tohoto území.
Tip na přístup: Výchozím místem může být Zaječov, odkud se vydáte směrem k rozcestí U Bílého křížku a přes bývalé vojenské letiště k Jordánu. Benešák stojí na bývalé dopadové ploše pod Houpákem. Při plánování využijte turistickou mapu a na dopadové ploše se pohybujte pouze po vyznačených a zabezpečených cestách.
4. Beran: vojenská historie mezi skalami
Další připomínky vojenské minulosti najdete na vrchu Beran u Zaječova. V roce 1927 zde vznikla dřevěná zeměměřická věž, kterou vojenští geodeti využívali při přípravě map pro dělostřeleckou střelnici. Později sloužila jako pozorovatelna směrem k dopadové ploše Jordán.
U věže časem vznikl také přístřešek pro turisty. Ti sem však mohli přicházet pouze se zvláštní legitimací. Beran tak nebyl jen vojenským stanovištěm, ale také cílem tehdejších výletníků.
Dnes láká především skalnatým okolím, výhledy a stopami po vojenských pozorovatelnách. Zajímavostí je také kamenné schodiště, po kterém vystoupáte k vrcholu.
Kudy vystoupat: Přístup vede po neznačených, ale patrných stezkách od Vísecké cesty se žlutým turistickým značením. Druhou možností je odbočení od modré trasy mezi Zaječovem a rozcestím U Bílého křížku. Pro závěrečný úsek se hodí turistická mapa, protože značka až k cíli nevede.
5. Praha: za pozůstatky německé radarové stanice
Dnešní meteoradar na Praze slouží ke sledování srážek. Technika tu však měla své místo už za druhé světové války, tehdy k vojenským účelům. Německá radarová stanice pomáhala navádět noční stíhače Luftwaffe. Její pozůstatky jsou dodnes patrné v okolí vrcholu.
Praha je druhou nejvyšší horou Brd. Při výstupu se můžete zastavit na nedaleké Čákově vyhlídce a u vrcholu si prohlédnout pozůstatky válečné stanice. Současný meteoradar uvidíte zvenčí, jeho areál není veřejnosti přístupný.
Pro zdatnější pěší: Inspirací je přibližně šestnáctikilometrový okruh Vyhlídkovou trasou po Brdech pro náročné, který začíná v Nepomuku. Přes rozcestí Pod Plešcem míří směrem k Malému Toku a dále k Praze. Pokračuje k Padrťským rybníkům a přes oblast Jahodové hory a Sobenského rybníka zpět do Nepomuku. V jednom výletu tak spojíte vojenskou historii s výhledy i zastávkou u vody.
Až příště vyrazíte do Brd, zkuste se zastavit i u méně nápadných stop jejich minulosti. Milířiště, pozůstatky radarové stanice nebo louka po zaniklé sklárně vám mohou ukázat známou trasu z jiné stránky. Třeba právě tam zjistíte, co se kdysi odehrávalo na místě, kolem kterého dnes vede vaše oblíbená cesta.
Galerie článku
