Z Blatné do Prahy: Vintířova stezka spojuje jihočeské „město růží" a nejstarší mužský klášter u nás

Vintířova stezka, vinoucí se česko-německým pohraničím, se dočkala prodloužení. Turisté teď mohou putovat z města růží Blatné přes krajinu lomů a krasů až do Břevnovského kláštera, kde je někdejší diplomat, světec a první obyvatel Šumavy pohřben. Cestou přejdete část Brd a uvidíte místa, kde před tisícem let vznikal první český stát.

Vintířova stezka propojuje místa, kde vzkvétal kult mnicha, poustevníka, diplomata a vyjednavače Vintíře. Dlouhou dobu vedla stezka bavorsko-českým příhraničním po jedné z nejstarších obchodních stezek, z Vintířova domovského kláštera Niederalteich v Bavorsku, vinula se podél zlatonosné řeky Otavy a končila v Blatné v jižních Čechách. Spolek SVATÁ LUDMILA teď trasu prodloužil až do Prahy do Břevnovského kláštera. Druhá část stezky měří 136 kilometrů a lze ji rozdělit do 6 etap.

Začátek stezky: romantické jižní Čechy

Symbol Blatné je 40metrová historická strážní věž z 16. století, která sloužila k obraně města. Z jejího vrcholu je krásný výhled na město a okolní jihočeskou krajinu. Blatná je také známá pěstováním růží a nádherným zámkem, stojícím uprostřed rybníka. Projet se tam můžete na lodičkách po zámeckém rybníku nebo podniknout vycházku do parku s řadou cizokrajných dřevin, romantických zákoutí, umělou jeskyní a stády daňků. Právě v Blatné začíná naše putování.

Krajinou dolů i historických sídel

Z Blatné dojdete do Březnice, i tam můžete spatřit krásný zámek. Směrem do Příbrami putujete Tochovicemi podél zlatonosného potoka, kde můžete spatřit pozůstatky po dávném rýžování zlata, a krajinou bývalých uranových a rudných dolů. Poutní místo Svatá Hora v Příbrami je jedním z nejznámějších u nás a tato barokní perla by neměla ujít ani vaší pozornosti. Pokračovat budete na sever kolem původně gotické tvrze v Pičíně a zastavit se můžete také Bukové u Příbramě, kde vás v Čechově stodole čeká naučná výstava inspirovaná Starými pověstmi českými a národními tradicemi. 

Z brdských kopců do Českého krasu

Pak je před vámi stoupání do části Brd zvané Hřebeny a přes ně, po hřebenové stezce, dojdete až do Osova. Cestou ještě můžete vylézt na Studený vrch a obdivovat Brdy z rozhledny. Dál vás čeká putování krajinou bývalých lomů. Dechberoucí je pohled z vyhlídky na lom Homolák.

Pak vás čeká Tetín, vdovské sídlo kněžny Ludmily, která se sem uchýlila po mocenském sporu se svou snachou Drahomírou. Nakonec ji zde zastihli v roce 921 i vrahové, kteří ji na rozkaz Drahomíry uškrtili. Po prohlídce památek vás Tetín obdaří nádhernou vyhlídkou na řeku Berounku. Pokračovat budete do obce Svatý Jan pod Skalou s vyhlídkami, pozůstatky po těžební činnosti i upomínkami na život poutníka svatého Ivana. 

Pak už se přiblížíte k Praze. Přes Rudnou dojdete do Třebonic a odtud dál pokračujete částí někdejší královské cesty, která vedla na Karlštejn a stará je víc než 700 let. Přes pražské Stodůlky a Řepy se pak dostanete až k cíli své cesty, k Břevnovskému klášteru, kde je pohřben sv. Vintíř.

Kdo je sv. Vintíř

Inspirující osobnost sv. Vintíře jako by byla v České republice trochu pozapomenutá. Možná i proto, že Vintíř, původně syn z německé hraběcí rodiny, pobýval především na Šumavě a v Bavorském lese. Právě on začal s mýcením neprostupných lesů a uprostřed neosídlené hraniční oblasti Bavorského lesa založil jednu z prvních osad Rinchnach, spolu se stejnojmenným klášterem. Proto se někdy tomuto poustevníkovi přezdívá „první obyvatel Šumavy“. Vintíř, krom poustevničení, se ale účastnil i politických jednání, a to jako důvěrník panovníků a rovněž jako diplomat. Například r. 1040 zprostředkovával mír mezi císařem Jindřichem III. a knížetem Břetislavem I. Jeho kontakty s německým i českým prostředím lze tak označit za propojující – a právě taková je i trasa celé Vintířovy stezky.