11 brdských hradišť, tvrzí a hradů, které pohltil čas a příroda

Je to zvláštní pocit. Místa, kde dříve žili lidé se svými radostmi i strastmi, dnes připomínají jen terénní nerovnosti, v lepším případě zbytky kamenných zdí. Pomíjivost času ale může být způsob, jak získat patřičný nadhled i v nejistých dobách.

Významný středověký hrad Valdek, dnes vzácný doklad stavby svého druhu, foto: Jiří Jiroušek, Wikimedia


1. Třemšín

Když vystoupáte na horu Třemšín, tento nejvyšší bod jižní části Brd, velmi rychle pochopíte, proč se zde v 10. století nacházelo dvoudílné hradiště opevněné složitou soustavou kamenných valů. Na pozůstatcích tohoto hradiště nechali kolem roku 1200 vybudovat Buzicové gotický hrad. V husitských válkách byl dobyt a následně zpustl. K jeho obnově, povolené Zdeňku Lvu z Rožmitálu v roce 1528, už z finančních důvodů nedošlo. Prakticky poslední zbytky hradu byly nenávratně zničeny romantickými úpravami vrcholu Třemšína, které provedl kolem roku 1800 arcibiskup Salm. Zachována zůstala pouze brána, ze které byl kdysi spouštěn padací most, ale i ta o padesát let později padla.

 

2. Hengst

Jen o pár kilometrů na sever se nachází terénní náznaky zaniklého opevněného objektu. Hrádek Hengst (nebo také Kobylí hlava) pravděpodobně plnil funkci strážního či opěrného bodu pro hrad Třemšín. Žádné historické zprávy však o tomto hrádku nejsou známy, proto i jeho funkce je poměrně nejasná. Dnes na místě najdete pahorek, na němž byla situována čtvercová stavba, obklopený oválným, až několik metrů hlubokým příkopem.

 

3. Kokšín

V jihozápadní části třemšínských Brd se nachází relativně nenápadný vrch Kokšín, který je zároveň přírodní rezervací. Ve skalnatém, balvanitém terénu se tu nachází zbytky hradiště. To je ohraničeno nízkým, místy téměř neznatelným kamenným valem. Hradiště má tvar nepravidelného oválu s osami zhruba 160 a 90 metrů a časově je datováno zhruba do starší doby kamenné. Podle dochovaných stop lze usuzovat, že v okolí hradiště i na něm samotném probíhalo starší dolování rudy.

 

4. Teslíny

Pozůstatky benediktínského proboštství jsou i dnes patrné asi dva kilometry severně od osady Teslíny. Patrně po roce 1320 bylo založeno ve východních svazích vrchu Břízkovec benediktýnské proboštství, jako filiálka Ostrova u Davle. Pozemky ostrovskému klášteru věnoval šlechtic Protiva, majitel rožmitálského panství. Proboštství bylo v roce 1421 vypáleno husity. V terénu jsou rozeznatelné nepatrné zbytky po kostele sv. Jana Křtitele a velmi nenápadné stopy po dalších objektech. K proboštství náležela i malá ves, která údajně měla stát jižně, snad v místech dnešního břehu Hořejšího Padrťského rybníka. Ke skromnému hospodářství patřily čtyři malé rybníčky, dva se nezachovaly, dva byly opraveny a dnes představují nejviditelnější památku na někdejší klášter. 

Náš tip: Pokud vás zajímá historie teslínského kláštera, přečtěte si podrobnou stať Věry Smolové s názvem Benediktinské proboštství v Teslíně, která vyšla ve sborníku Podrbrdsko v roce 2007.

 

5. Chlukov

V polovině 14. století vypukla jižních Čechách válka mezi mezi rakouskou šlechtou a pány z Landštejna. Karel IV. se do konfliktu zapojil a vytáhl proti Rožmberkům a rozbořil a vypálil některé jejich hrady. Mezi nimi jmenovitě i Chlukov a Strašice. Právě hrad Chlukov se od lokalit, o kterých jsme zatím hovořili, liší v jednom zásadním aspektu – lze s jeho jménem spojovat více míst. Historici jej umisťovali na vrch Lipovsko jihovýchodně od Strašic. Hrad měl stát na zdejším skalnatém hřbetu, novodobé průzkumy tu však nalezly pouze pozůstatky těžby železné rudy.

 

6. Drštka

Asi kilometr od obce Skořice, na západním úpatí Brd, naleznete skupinu příkrých skal, na kterých stával hrad Drštka. Jeho dějiny mají spojitost s rodem Dobrohostů z Ronšperka, kteří měli na počátku 14. století statky na Mirošovsku, a hrad Drštka měl být střediskem panství s několika vesnicemi. Z hradu se dochovaly drobné zbytky zdiva z obytné věže, která se nacházela na jednom ze skalních bloků. O kus dál stála menší obranná budova ze dřeva, prostor mezi ní a zmíněnou obytnou věží rozdělovala plisáda. Další terénní úpravy jsou patrné na jihovýchodní straně skalního hřebene, kde bylo pravděpodobně hospodářské zázemí hradu.

 

7. Zavírka

Památkově chráněné pravěké hradiště Na Zavírce zabírá část vrcholu Zavírka nad Pilskou nádrží. Opevnění v podobě kamenitého valu různého stupně dochování vede po celém obvodu kopce, ohrazená plocha dosahuje přes 1,5 hektaru a délka obvodového opevnění čítá více než půl kilometru. Otázkou zůstává stáří a funkce celé lokality. Hradiště odpovídá opevněním z pozdní doby bronzové či pozdní doby halštatské. Celoobvodový kamenný val je patrně pozůstatkem kamenné zdi, která pravděpodobně nepřesahovala šíři 1,5 metru a nelze předpokládat ani příliš velkou výšku. Pravděpodobně sloužila jen jako základna pro dřevěnou nástavbu, možná palisádu.

 

8. Valdek

Zřícenina nejmohutnějšího brdského hradu stojí na skalnatém ostrohu nad Červeným potokem. Hrad byl vybudován Buzici okolo roku 1263 a patřil Zajícům z Valdeka a později Pešíkům z Komárova, kteří byli v roce 1346 na hradě obléháni. Následně se na čas stal majetkem královským. Postupně význam majitelů a tím i celého sídla upadal, až byl roku 1623 v soupisech coby pobělohorský konfiskát uveden jako pustý. Valdek inspiroval k tvorbě například Karla Hynka Máchu či Boženu Němcovou, navštívil jej Josef Jungmann a řada dalších osobností. Dispozice hradu byla od počátku dvojdílná, sestávající z předhradí a jádra. To prodělalo poměrně složitý stavební vývoj. V nejstarší fázi jej tvořilo obdélné nádvoří vymezené obvodovou hradbou s patrovým palácem vloženým příčně do nejzazší polohy na jihozápadní straně. Stavebně-technický stav hradu je však špatný a vstup do něj je zakázán.

 

9. Ostrý

Nad levým břehem Litavky, naproti hradišti Plešivec, se tyčí vrch Ostrý. V zalesněném prostoru tady narazíte na výrazné terénní pozůstatky, především valy a příkopy. S největší pravděpodobností se jednalo o středověké trvziště venkovské drobné šlechty s rozsáhlým předhradím, které bylo od severozápadu chráněno obloukovitým příkopem a valem. Žádné prameny se o tomto hrádku nedochovaly, ale historici se domnívají, že odtud mohl pocházet zemanský rod Čámských z Ostrého, poprvé  zmiňovaný v roce 1378.

 

10. Plešivec

Jedno z největších a nejvýznamnějších hradišť mladší a pozdní doby bronzové se nacházelo na kopci mezi obcemi Jince a Hostomice. Hradiště bylo dvojdílné, k vnitřnímu hradišti se na východě připojovalo hradiště vnější. Obě byla obklopena kamenými valy, které jsou dodnes v krajině dobře pozorovatelné. V jižní části vnějšího opevnění je zachována pozoruhodná „ulicovitá“ brána. Další brána nálevkovitého tvaru je dochována na jihu vnitřního opevnění. Od 19. století na hradišti probíhaly archeologické výzkumy a pochází odsud mnoho významných nálezů.

 

11. Hradec

Ani vrcholová plošina hřebenu Brd nebyla vybrána tehdejšími staviteli náhodou, jednalo se o strateigcké místo mezi Hostomickou kotlinou a Dobříšskem. Pravděpodobně na sklonku doby bronzové či v pozdní době halštatské zde stálo hradiště skládající se ze dvou odlišných částí. Větší část měla nepravidelně oválný tvar rozlohy asi 1,7 hektaru, k ní se na severovýchodní straně připojovala malá obdélná plocha (nazývaná Zahrada). Areál hradiště byl opevněn ze severní a západní strany mohutným kamenným valem.

 

Galerie článku

Zřícenina - Valdek - v - Brdech -  -  - letecký - pohled

Další články:

104666598_316731419356668_3204166301568339724_n101813650_110848317168927_2583642435088913562_n114585166_584545945586217_7264393685814005575_n98342975_250473086169660_6384546865297497903_n116875249_2661391640781986_2503840336279970719_n