Pěšky za historií Brd a Podbrdska: po stopách horníků a hutníků
Lesní cesta podél starého vodního kanálu, těžní věž nad rybníkem nebo dochovaná vysoká pec. Brdy a Podbrdsko ukrývají památky, které vyprávějí o práci horníků a hutníků. Vydejte se za nimi pěšky a poznejte příběhy míst, kolem kterých jste možná už někdy prošli.
Dnešní klid brdských lesů může snadno zastřít, jak úzce byla zdejší krajina spojená s těžbou a zpracováním kovů. Voda poháněla důlní a hutní zařízení, a proto vznikaly nádrže i dlouhé přívodní kanály. Také rybníky, které dnes obdivujeme při výletech, tak připomínají někdejší průmyslový ruch. V muzeích pak můžeme poznat život horníků i zručnost zdejších slévačů.
Vybrali jsme šest míst, která vám tuto historii přiblíží. Některá se hodí pro kratší procházku, jiná si zaslouží delší výlet s batohem a pořádnou svačinou.
1. Důl Řimbaba: hornická historie nad Vysokopeckým rybníkem
Jak vypadalo místo, kde horníci pracovali, a jak bydleli? Na Řimbabě v Bohutíně (Vysoké Peci) můžete poznat obojí. Areál bývalého dolu dnes slouží Muzeu Bohutínska, které vedle venkovní hornické expozice nabízí také prohlídku Řimbabské štoly, pohled do důlní jámy a hornický byt.
Zajímavý je i nový život někdejší těžní věže, která dnes slouží jako rozhledna. Návštěvu navíc můžete rozšířit o expozici betlémů nebo ateliér s galerií malíře Karla Hojdena. Hornická minulost se tu propojuje s každodenním životem a tvorbou místních obyvatel.
Tip na pěší výlet: Řimbabu zařaďte do přibližně pětikilometrového okruhu Naučnou stezkou Litavka a na Drkolnov. Začíná u příbramského stadionu Na Litavce, pokračuje proti proudu říčky k Vysokopeckému rybníku a odtud přes Vysokou Pec k Vokačovskému rybníku. Zpět se vrací přes lesopark Drkolnov. Před návštěvou muzea si ověřte termín prohlídky.
2. Pilská nádrž a Struhy: voda, která pracovala pro doly
Pilská nádrž dnes láká především pohledem na hladinu sevřenou lesy. Vznikla však z ryze praktického důvodu: měla zásobovat vodou příbramské doly a hutě. Budovala se v letech 1849–1853 a původně nesla jméno Sofiin rybník. Dnes slouží jako zdroj pitné vody pro Příbramsko.
K jejímu příběhu patří také vodní kanál Struhy. Přibližně sedmnáct kilometrů dlouhý otevřený kanál přiváděl vodu z Brd do důlních a hutních provozů v Příbrami a na Březových Horách. Jeho části byly vybudovány z nasucho skládaných kamenů a pozůstatky jsou dodnes patrné v terénu. Nenápadný příkop vedle cesty tak může být připomínkou rozsáhlého technického díla.
Kudy se vydat: Pro poznávání kanálu je vhodná lesní cesta Struhy z Lázu-Žernové k Pilské nádrži. Sleduje ji také cyklotrasa č. 8198. Procházku pojměte jako cestu za dvěma souvisejícími památkami: nejprve si všímejte dochovaných částí kanálu a u nádrže si představte, odkud voda pro vzdálené provozy přicházela.
3. Lázská nádrž: lesní hladina s více než dvěma stoletími historie
Podobný účel měla také Lázská nádrž na horním toku Litavky, vybudovaná už v letech 1818–1822. Voda z ní sloužila k pohonu důlních mechanismů ve stříbrných dolech na Březových Horách i k pohonu pil. Její původní pojmenování připomínalo arcivévodu Františka Karla, syna císaře Františka I.
Dnes je nádrž vodárenským zdrojem. Pohled na lesy kolem hladiny ale nemusíte obdivovat jen zpovzdálí: na zeleně značené trase vznikla vyhlídková terasa, která umožňuje prohlédnout si vodu i hráz z místa určeného návštěvníkům. Právě tady se dobře zastavuje na chvíli odpočinku během lesního putování.
Tip na trasu: Výchozím místem může být obec Láz, odkud se vydáte k nádrži a napojíte na zelené značení vedoucí k vyhlídce. Pro delší výlet lze po zelené pokračovat směrem na Bílou skálu a dále k Brdcům. U nádrže respektujte vyznačené ochranné pásmo vodního zdroje.
4. Padrťské rybníky: za krásnou krajinou stojí železářství
U Padrťských rybníků dnes člověk snadno zapomene, že se dívá na krajinu utvářenou také potřebami výroby. Rybníky vznikly v 16. století a sloužily především jako zásobárna vody pro plavení dřeva k hutím. Železářství bylo důležité i pro obyvatele někdejší Padrtě.
Zdejší vodní soustava přitom zahrnovala více než známý Hořejší a Dolejší rybník. Menší nádrže souvisely s pohonem hamrů, vysoké pece, pil a mlýna. Až se tedy budete rozhlížet po hladině, zkuste si představit také práci, která na vodě závisela.
Do příběhu místa později zasáhla armáda. Padrť a sousední Záběhlá byly v 50. letech 20. století nuceně vysídleny a zbořeny při rozšiřování vojenského prostoru. Výlet tak propojuje historii řemesel s osudy zaniklých brdských vesnic.
Kudy k rybníkům: Pěšky můžete vyrazit z Teslín po zelené turistické značce nebo z Míšova po červené. Nechte si čas na obě hlavní vodní plochy: Hořejší obklopují převážně lesy, zatímco u Dolejšího se krajina otevírá do luk.
5. Komárov: když se železo promění ve šperk
Po stopách železářství stojí za to zamířit také do Muzea umělecké litiny v Komárově. Ukazuje, jak rozmanité předměty dokázali zdejší slévači vytvářet. Vedle plastik, svícnů nebo kamen tu své místo mají drobné užitkové předměty i litinové šperky.
Právě šperky patří k překvapivým kapitolám komárovské výroby. Z litiny vznikaly jemné články a medailonky, z nichž se sestavovaly náhrdelníky, náramky a další ozdoby. Komárovské šperky se úspěšně představovaly na průmyslových výstavách už v první polovině 19. století. Při pohledu na jejich detaily získá představa těžkého železářského řemesla docela jinou podobu.
Propojte muzeum s procházkou: Naučná stezka Okolím Komárova měří necelých 11 kilometrů a začíná v centru městyse. Vede přes Mrtník, k pozůstatkům dolování na Jedové hoře a kolem Záskalské nádrže. Přes Neřežín, Chaloupky a Kleštěnici se vrací do Komárova.
6. Huť Barbora v Jincích: k poslední dochované valonské peci
Železářskou minulost Jinců připomíná dodnes dochovaná stavba, kterou si můžete prohlédnout zblízka. Huť Barbora uchovává poslední dochovanou valonskou pec. Její výstavba začala v roce 1805 a železo se zde vyrábělo v letech 1810–1874.
Zajímavý je i její další osud. Po ukončení hutní výroby vznikla v zadní části budovy pila poháněná vodním kolem, která pracovala až do roku 1951. Památka tak sloužila výrobě ještě dlouho poté, co vysoká pec vyhasla.
Po rekonstrukci si dnes můžete prohlédnout expozici věnovanou hutnictví a zpracování místní železné rudy. Další části představují například houslistu Josefa Slavíka, přírodu Brd nebo zdejší vojenskou historii.
Kudy k huti: Ze Slavíkovy ulice odbočte do ulice Pod Váhou a pokračujte podchodem pod železniční tratí. Přijít lze také od rybníka Pecovák po naučné stezce Z Jinec na Olymp Brd. Prohlídku interiéru si naplánujte podle aktuální otevírací doby.
Doly, hutě i vodní nádrže k sobě mají blíž, než se při jednotlivých návštěvách může zdát. Společně připomínají dobu, kdy voda, místní suroviny a lidská práce utvářely podobu Brd a Podbrdska. Vydejte se k některému z těchto míst a spojte pobyt venku s poznáváním toho, co zdejší krajinu formovalo.
Na další pěší výlety za historií vás pozveme v příštím díle.
Galerie článku
