Hlavní strana > Blog > Příbram v červnu ožije hornickým setkáním. Na návštěvníky čeká bohatý doprovodný program

Příbram v červnu ožije hornickým setkáním. Na návštěvníky čeká bohatý doprovodný program

Příbram je městem, jehož historie je po staletí neoddělitelně spojená s hornictvím. Přijďte si ji i vy připomenout v polovině června, kdy se ve městě uskuteční 30. Setkání hornických měst a obcí ČR a 19. Evropský den horníků a hutníků.

Součástí hornického setkání 12.-14. června 2026 bude bohatý doprovodný program, který propojí hornické tradice, slavnostní průvody, koncerty i program pro rodiny s dětmi. Návštěvníci se mohou těšit na tři dny plné historie, hudby a atmosféry staré hornické Příbrami.

Program hornického setkání

V pátek 12. června 2026 odstartuje program registrací účastníků a slavnostním zahájením v Kulturním domě (tato akce je pouze pro zvané). Večer pak město ožije malou hornickou parádou neboli čepobitím - malým průvodem od Kulturního domu k Dolu Marie. Hudební program nabídne koncerty Pokáče, Lenny nebo kapely Mňága a Žďorp na náměstí 17. listopadu, zatímco na náměstí J. A. Alise vystoupí Idol z lodi, Jazz Faces nebo Malibu. Atmosféru hornických slavností doplní také vystoupení orchestrů u Dolu Marie.

Sobotní program 13. června začne hornickou mší na Svaté Hoře a následovat bude velká hornická paráda městem zakončená slavnostním ceremoniálem na náměstí T. G. Masaryka. Odpoledne se program přesune do areálu Hornického muzea Příbram, kde u Dolu Anna vyroste středověká hornická osada s ukázkami tradičních řemesel, rýžováním zlata nebo výrobou provazů a kožených předmětů. Součástí programu bude také zpřístupnění výstavy věnované historii Příbrami a báňské činnosti v díle Jana Čáky.

Po celý den budou otevřeny všechny areály Hornického muzea Příbram a připraven bude i program pro děti u Dolu Marie, kde proběhne i program partnerů akce a vystoupení řady kapel. Během odpoledne a večera budou na náměstí J. A. Alise probíhat koncerty – vystoupí například Příbramský Blues Band, Ginevra, Michal Prokop Trio, Vanesa Harbek nebo E!E a na náměstí 17. listopadu si můžete poslechnout večerní vystoupení hudebníka Vojtaano nebo Špejbl’s Helprs. Zájemci budou moci navštívit také Den otevřených dveří v Archivu DIAMO nebo v čistírně důlních vod Dubenec.

Nedělní program 14. června nabídne komentované exkurze do Hutnického muzea Kovohutí Příbram, slavnostní mši na Svaté Hoře při příležitosti 294. výročí Korunovace a také tradiční hornické pečení na dole Řimbaba v Bohutíně. Hornické muzeum Příbram bude otevřeno po celý den.

Více o programu Hornického setkání se dozvíte ZDE.

Příbram - poznejte město s mimořádnou hornickou minulostí

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1216, ale těžba a zpracování rud se na Příbramsku podle historických pramenů rozvíjely už ve 12. a 13. století. První písemný doklad o těžbě olovnato-stříbrných rud na Příbramsku pochází z roku 1311. Právě nerostné bohatství pak zásadně ovlivnilo další rozvoj města i celého regionu.

Význam Příbrami rostl natolik, že ji císař Rudolf II. v roce 1579 povýšil na královské horní město. Přesto hornictví nezažívalo jen období prosperity. Začátek 17. století znamenal pro příbramské doly hluboký úpadek a město tehdy provozovalo už jen jediný důl, aby si statut královského horního města vůbec udrželo.

Nový rozmach přišel až v 18. století díky modernizaci hornicko-hutnického podnikání. Významnou osobností této doby byl hormistr a huťmistr Jan Antonín Alis, který v letech 1772–1799 prosazoval nové technologie, organizaci práce i ověřování zrudnění. Příbramské hornictví se postupně znovu dostalo mezi nejvýznamnější v celé monarchii.

Vrchol příbramské těžby nastal v 80. a 90. letech 19. století, kdy zdejší produkce stříbra a olova tvořila 97,7 % rakousko-uherské produkce. Toto období ale poznamenala také jedna z nejtragičtějších událostí světového hornictví. Dne 31. května 1892 došlo na dole Marie k rozsáhlému požáru, při kterém zahynulo 319 horníků a záchranářů. Katastrofa způsobila nejen obrovské lidské ztráty, ale výrazně zasáhla i další vývoj příbramského hornictví.

Po druhé světové válce vstoupila Příbram do nové etapy spojené s těžbou a zpracováním radioaktivních surovin. V roce 1949 zde zahájily činnost Jáchymovské doly a později se Příbram stala významným centrem československého uranového průmyslu. Těžba uranu na Příbramsku byla ukončena v roce 1991. Pokud se počítá od prvního písemného dokladu o těžbě z roku 1311 až po ukončení činnosti poslední organizační jednotky rudného hornictví v roce 2001, trvala hornická činnost na Příbramsku nepřetržitě téměř 690 let.

S hornickou historií města jsou úzce spojené také Březové Hory, které byly v roce 1897 povýšeny na královské horní město. Právě zde vznikaly technologie a postupy, které ve své době patřily ke světové špičce a ovlivnily rozvoj geologie, báňského školství i bezpečnosti práce v hlubinných dolech. Aktivní těžba na Březových Horách skončila v roce 1978 vytěžením symbolického posledního vozíku rudy z dolu Prokop.

Dnes tuto mimořádnou hornickou minulost připomíná především Hornické muzeum Příbram, které vzniklo díky snaze zachovat technické i kulturní dědictví regionu pro další generace. Příbram si tak dodnes uchovává jedinečnou atmosféru města, jehož identitu po staletí formovalo hornictví, hutnictví i život lidí spojených s prací pod zemí.

Kam se v Příbrami a okolí ještě vydat?

Hornické setkání v Příbrami může být skvělou příležitostí poznat zajímavá místa ve městě i v okolí. Jen pár minut od centra se nachází Hornické muzeum Příbram, kde si můžete projet podzemí důlním vláčkem, sfárat do šachty nebo navštívit rozsáhlé expozice věnované hornictví a historii regionu.

Za návštěvu stojí také Svatá Hora, jeden z nejvýznamnějších poutních areálů v České republice, který se tyčí nad městem a nabízí nejen nádhernou architekturu, ale i výhledy do okolní krajiny. Milovníci přírody mohou vyrazit do brdských lesů třeba ke Skelné Huti, na romantický vrch Klobouček se skalní vyhlídkou nebo k tichým Padrťským rybníkům v srdci Brd.

Historii regionu připomíná také Památník Vojna Lešetice, bývalý pracovní tábor a dnes významné památné místo. Kdo má rád vyhlídky a kratší pěší výšlapy, může zamířit například na Jindřichovu skálu nebo ke zřícenině hradu Valdek ukryté uprostřed brdských lesů.

Využijte Návštěvnickou kartu a získejte slevy a výhody

Při objevování regionu navíc můžete využít i Návštěvnickou kartu Berounska, Brd a Podbrdska, díky které získáte na řadě míst slevy nebo zvýhodněné vstupy. Karta propojuje desítky turistických cílů, muzeí, památek i zážitků napříč celým regionem.

Více o návštěvnické kartě se dozvíte ZDE.