Církevní a židovské památky Brdy a Podbrdsko

Pouť nejen na Svatou Horu

Podbrdsko je chudý kraj, který se nemůže honosit množstvím velkolepých světských památek. Ani církev zde nebyla nikdy tak bohatá jako v některých jiných regionech. Proto tu nenajdeme mnoho významných sakrálních památek. Vzhledem k pozdnímu osídlení se tu až na úplné výjimky nesetkáme s památkami románskými a ani gotika se na tváři zdejších měst a obcí příliš nepodepsala. Jakkoli mnoho sídel bylo zakládáno ve 13. a 14. století, prošla většina jejich sakrálních staveb pozdějšími úpravami, zejména v období baroka. Přečíst zbytek >

Prakticky v každém městě i obci se nacházejí nějaké církevní objekty, jako kostely, kaple, kapličky a další objekty.  Není tomu jinak ani v naší oblasti. Z těch skutečně velmi významných můžeme zmínit dva – poutní barokní areál Svatou Horu v Příbrami a Augustiniánský klášter svaté Dobrotivé v Zaječově. Za připomínku ale jistě stojí i archeologické památky, základy benediktínského opatství na ostrově svatého Kiliána u Davle na Vltavě a pozůstatky jeho filiálky, proboštství na Teslíně v Brdech.

Cenné sakrální památky najdeme ovšem v řadě měst a obcí na Podbrdsku, v několika jsou integrální součástí tamních městských či vesnických památkových zón. Mnohé kostely tvoří významné krajinné dominanty, např. Svatá Hora v Příbrami, kostely v Hluboši, Bohutíně, Pročevilech, Třebsku, Slivici ad.

Hluboké brdské navíc neukrývaly jen poklady, psance a loupežníky a nelákaly jen pytláky a dobrodruhy. Lesní pustiny sem přivedly i nejednoho poustevníka, po jejichž stopách se také můžeme vydat.

V Turistické oblasti Brdy a Podbrdsko najdeme řadu památek židovských, zpravidla jimi bývají hřbitovy a (většinou již bývalé) synagogy, velmi významným je komplex židovských památek – ghetto Lokšany v Březnici.

Vydejte se po stopách víry

Intenzivnější aktivita církve v oblasti se datuje od 13. století. Nejstarší částečně dochovanou církevní památku v našem regionu ale představují základy benediktínského kláštera na ostrově sv. Kiliána u Davle, patrně z let 999–1000. Počátkem 16. století klášter definitivně zanikl. Ve stejné době jako hrad Valdek (1263) byl založen augustiniánský klášter svaté Dobrotivé v Zaječově. Až skoro o 100 let později, po roce 1320 bylo přímo v nitru brdských lesů založeno benediktínské proboštství na Teslíně, jako pobočka slavného Ostrovského kláštera u Davle. Klášter v roce 1421 vypálili a zničili husité při svém tažení na Plzeň.

Nositelé kultury a vzdělání

Církev v tomto nehostinném a řídce osídleném koutě naší země byla i nositelem kultury a vzdělání. Jakkoli se přímo nezapojila do těžby kovů a jejich zpracování, měla na zdejší obyvatelstvo nemalý vliv a jako významný pozemkový vlastník se stala důležitým ekonomickým činitelem zejména v lesním hospodářství. Byla i průkopníkem osidlování krajiny – ať už tak činili benediktíni na Ostrově u Davle, hluboko v Brdech na Teslíně, augustiniáni v Zaječově nebo později pražské arcibiskupství podporou poslední kolonizace do té doby pustých území v českých zemích v Nepomuku a Zalánech na Rožmitálsku a na Záběhlé u Padrťských rybníků (obojí v roce 1730). Především v případě Záběhlé tak církev podpořila i rozvoj železářství na Podbrdsku.

Skromné gotické kostelíky a kláštery z konce 13. a ze 14. století záhy přestaly postačovat, některé v pohnuté době husitských bouří zanikly a jiné byly s nástupem renesance a zejména baroka přestavovány a nahrazovány rozměrnějšími a vznosnějšími stavbami.  I tak si ale ve zdejší krajině stále zachovaly lidské dimenze. Z období baroka zde  máme, obdobně jako v jiných částech naší země, nejvíce církevních památek. V pozdějších obdobích již vznikaly nové jen ojediněle, spíše docházelo ke stavebním úpravám již stávajících.

Výrazná osobnost Arnošta z Pardubic

V naší krajině se kromě benediktínů a augustiniánů později významně angažovalo pražské arcibiskupství. Jeho první arcibiskup Arnošt z Pardubic zvelebil např. Příbram a založil zde Mariánský kult, jejž široce rozvinuli jezuité (Tovaryšstvo Ježíšovo) v Březnici a v Příbrami. Na přelomu 17. a 18. století stoupl význam Svaté Hory, z níž se stalo největší a nejproslulejší mariánské poutní místo v našich zemích.

Hlavně v severní části naší krajiny se významně angažovali také zbraslavští cisterciáci, pražští křižovníci, v Mníšku pod Brdy františkáni a v Obořišti paulíni. Po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773 je vystřídali na Svaté Hoře, nejvýznamnějším církevním centru regionu, redemptoristé, kteří zajišťují jeho správu dodnes.

Mizející pozůstatky židovských komunit

Velký počet obcí oživovala židovská komunita, od středověku izolovaná ve vyhrazených částech sídel – ghettech, rušených až v 19. století v období sekularizace společnosti. Židovské obyvatelstvo, z náboženských důvodů oddělené od majority, přinášelo významný ekonomický efekt obcím.

Nacistický holocaust drasticky zredukoval početnou židovskou obec v našem kraji a postupně začaly mizet i památky na její život u nás. Synagogy i celá ghetta se bouraly nebo přestavovaly k jiným účelům a dnes v obcích nacházíme jen velmi nepatrné pozůstatky kdysi živé a prosperující komunity. Ty, které se zachovaly, dnes patří k významným historickým památkám a jedním takovým se může pyšnit i náš kraj. Židovské ghetto Lokšany v Březnici se vzácně zachovalo a patří k nejcennějším částem tohoto města. Častěji se setkáváme se židovskými hřbitovy a mnohé jsou chráněny jako kulturní památky. Zmínit můžeme kromě Březnice například Liteň, Hostomice-Běštín, Dobříš nebo Kamennou.

Kostel sv. Barbory, Pročevily

Tak kouzelnou polohu a vzhled má jen málo vesnických kostelíků.

Oblast: Volenice - Pročevily

zobrazit detail >

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána, Živohošť

Jedna z nejstarších církevních památek v regionu. Původně románská stavba (z 12. stol.) byla ve 14. století upravena goticky a v r..

Oblast: Živohošť (Chotilsko)

zobrazit detail >

Kostel sv. Jana Křtitele, Stražiště

Původně raně gotický kostel, přestavěný v letech 1613 – 1616.

Oblast: Stražiště - Březnicko

zobrazit detail >

Kostel sv. Jiljí, Hořovice

Nejvýznamnější z hořovických svatostánků

Oblast: Hořovice

zobrazit detail >

Kostel sv. Josefa a klášter paulánů, Obořiště

Někdy jsou i architektonické poklady docela nenápadné.

Oblast: Obořiště

zobrazit detail >

Kostel sv. Mikuláše, Nový Knín

Jednolodní kostel s raně středověkým jádrem a s dochovanými románskými detaily oken a portálu.

Oblast: Nový Knín

zobrazit detail >

Kostel sv. Petra, Slivice

Skromný kostelík, který byl svědkem konce poslední bitvy II. světové války v Evropě, určitě stojí za návštěvu.

Oblast: Slivice (Milín)

zobrazit detail >

Kostel sv. Rocha, Březnice

Hřbitovní kostel z let 1643 – 1649.

Oblast: Březnice

zobrazit detail >

Teslínský klášter, Brdy

Nejstarší církevní památka ve Středních Brdech, která nepřežila husitské bouře.

Oblast: Brdy (Věšín-Teslíny)

zobrazit detail >

Základy Ostrovského kláštera

Na ostrov jedině lodí.

Oblast: Davle (ostrov sv. Kiliána)

zobrazit detail >

Židovský hřbitov, Dobříš

Pochází z počátku 17. století a dochovalo se zde cca 250 náhrobků

Oblast: Dobříš

zobrazit detail >

Židovský hřbitov, Hostomice

Hřbitov cca z roku 1833 sloužil početné židovské obci v Hostomicích. Dochovalo se cca 160 náhrobků. Kulturní památka ČR.

Oblast: Hostomice - Běštín

zobrazit detail >

Židovský hřbitov, Liteň

Zachovalý hřbitov z roku 1680 obsahuje cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu.

Oblast: Liteň

zobrazit detail >

Církevní a židovské památky na mapě

103544989_585454395685940_6973750160063928802_n104012063_947519955691148_3032012060291231248_n103960287_305019390516199_3946273902458745353_n104220201_280074380027215_7415497073911079375_n118781687_754533611796657_5665157014113000197_n