Vyjížďka za Horymírem
Přidat do plánovače výletůHostomické Podbrdsko je jednou ze zemědělských krajin naší oblasti. Patřilo k těm, co byly nejdříve osídleny a nacházíme tu proto nemálo pozůstatků středověkých, a dokonce i prehistorických dvorců a tvrzišť. Mnohé byly ovšem silně narušeny hospodářskou činností – ať už zemědělstvím nebo těžbou kamene a jejich datování není jisté. V této krajině měl působit také bájný Horymír a po jeho stopách se vydává naše cesta. Můžeme ji doporučit větším dětem, seniorům a rekreačním cyklistům a bez problémů ji lze absolvovat i na silničním kole.
CO NEMINOUT
město Hostomice
Městečko mezi Dobříší a Hořovicemi ležíci v širokém údolí obklopeném vrcholy Brd. Má pěkné a dlouhé náměstí s kostelema je to z něj pouze skok do pivovaru s pivem Fabián.
tvrz Neumětely
Existovala asi od konce 14. století do poloviny 15. století. Dochovala se po ní část tvrziště na jihozápadním okraji Velkého rybníka.
pomník Šemíka v Neumětelích
"V Neumětelech se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra, zakopán leží." Tento nápisstojí na pomníku v obci Neumětely.
„Horymírova“ tvrz Košík
Na místě pravěkého sídliště pod vrchem Košík byl ve 14. století postaven dřevěný hrádek. Tvrz obklopoval hluboký příkop, který se částečně jako jediný zachoval.
zámek v Osově
V letech 1728 - 1737 nechal na místě zrušené tvrze Jan Adolf hrabě z Kounic postavit barokní zámek s rozsáhlou francouzskou zahradou, která byla v 19. století uprvena na anglický park. Zámek i park jsou nepřístupné.
Skřipelská kaštanová alej
Půvabná a postupně obnovovaná alej se zastoupením jírovce maďalu podél silnice ,ezi obcemi Skřípel a Osov.
PODROBNÝ POPIS TRASY
Vyjedeme z hostomického nádraží do Neumětel. Před samotnou obcí se u Velkého rybníka nacházejí nepatrné pozůstatky středověké tvrze, v samotné obci pak můžeme navštívit symbolický pomník věrného Horymírova druha, bájného koně Šemíka. Z Neumětel se pak vydáme po místní komunikaci pod svahy hřebene Housina (Přírodní památka) na dnes již částečně zalesněné návrší Košík (351 m), kde stála snad Horymírova tvrz. Dřevěný hrádek ze 14.stol., zbudovaný na místě pravěkého opevněného sídliště, už bohužel dávno zanikl, a i většina zbytků opevnění ustoupila někdejšímu diabasovému lomu, přesto tu na nás intenzivně dýchne historie v podání Starých pověstí českých. Pokračujeme dál směrem k Housině a na první křižovatce odbočíme na silničku vpravo. Tady raději zhluboka nedýchat, neboť projíždíme těsně kolem zemědělské farmy, intenzivně se věnující živočišné výrobě.
Na další křižovatce již uhneme vpravo a jedeme přes Novodvorský potok do obce Lážovice a za ní pozvolna stoupáme do obce Osov. Zdejší barokní zámek, který navštěvovali např. Karel Čapek nebo Hugo Haas je dnes bohužel nepřístupný a my zahneme vpravo na silnici, která vede věkovitou a chráněnou kaštanovou alejí do obce Skřipel s pěkným barokním kostelem (sv. Šimona a Judy) a po silnici II/115 pokračujeme zpět na hostomické nádraží. Celou cestu nás provází výhledy do krajiny ze severu orámované zalesněným hřebenem Housiny a od jihovýchodu nejvyššími hřbety brdských Hřebenů.
Další místa, která by vás mohla zajímat
Kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii, Hostomice
Kostel Nastolení svatého Petra v Antiochii se nachází v Hostomicích, a je to barokní stavba, která stojí na místě staršího kostela..
Oblast: Hostomice
Zobrazit detail >Vyjížďka za Horymírem - informace
Kategorie: Aktivity / Cyklotrasy
GPS poloha startu: 49.8314133N, 14.0471419E - zobrazit na Google Maps | Mapy.cz
Oblast: Dobříšsko
Typ: Cyklistické
Délka trasy: 12,5 km
: 1/5
Trasa: https://mapy.cz/s/motebozofe
120 km po Brdech: Brdská hřebenovka a 28 míst na trase, která stojí za vidění
Vydejte se na cestu, která vás provede po nejkrásnějších místech Brd.
Přečíst článek >Další články v blogu:
- Nové brožury ke stažení!
- Brdské studánky nabízejí osvěžení přímo ze srdce přírody
- Třetí ročník jarní pouti za perlami Berounska, Brd a Podbrdska zahájí turistickou sezonu
- České řeky z výšky - Nový cyklus odkrývá netradiční pohled na krajinu českých řek
- Zaniklé vesnice Brd: 5 obcí, které pohltila historie