Poznejte 8 nejkrásnějších brdských vodních ploch

Lesklá vodní hladina je uklidňující. Jemné vlnky honící se po hladině, tiché šplouchání vody o břehy i vítr ševelící nad vodní plochou vás dokáže odnést daleko od každodenního shonu. Uměle vytvořené nádrže, rybníky i přírodní jezera zasazená v brdské krajině jsou navíc malými perlami v náruči zeleně, ke které je to přitom kousek z ruchu velkých měst i menších vesnic. Občas stačí vyjít kopec, ujet pár kilometrů na kole nebo se projít skrz lesy a dostanete se k místům, kde můžete v klidu sedět a nechat se unášet vlastními myšlenkami někam do dáli.

Ať už si chcete užít nádherné scenérie hladin, ve kterých se odráží okolní lesy nebo jen hledáte zajímavý cíl rodinného výletu, představíme vám 8 největších a nejzajímavějších vodních ploch v Brdech.

TIP 1: Padrťské rybníky

Padrťské rybníky patří k nejpůsobivějším místům v samotném srdci Brd. Dva největší pojmenované Hořejší padrťský rybník a Dolejší padrťský rybník leží vedle sebe, a přesto má každý z nich úplně jinou atmosféru. Hořejší je téměř celý ponořený do hlubokých lesů, zatímco Dolejší obklopují otevřené louky připomínající romantickou krajinu jižních Čech. Rybníky vznikly už v 16. století jako zásobárna vody pro plavení dřeva k hutím a jako pohon hamrů, pil či mlýna v dnes zaniklé obci Padrť, která byla v 50. letech 20. století spolu s dalšími brdskými vesnicemi nuceně vysídlena kvůli rozšíření vojenského prostoru. Kromě hlavních rybníků najdete v oblasti i několik menších nádrží napojených na Padrťský potok (Klabavu). Nesou jména Výtažník, Šindelka, Gricák a Ledvinka.

Dnes jsou rybníky cenným útočištěm vzácných druhů živočichů i rostlin. Zahlédnout tu můžete například orla mořského, čápa černého nebo vydru. V okolních mokřadech žijí obojživelníci, raci a v posledních letech také bobři. K Padrťským rybníkům se dostanete po značených turistických trasách nebo cyklotrasách z Nepomuku, Bukové i z Míšova.

TIP 2: Vodní nádrž Pilská

Pilská nádrž leží v hlubokém, zalesněném údolí Brd asi 2,5 kilometru severozápadně od Bohutína, odkud je sem také nejlepší přístup. Nádrž byla vybudována v letech 1849–1853 jako zásobárna vody pro příbramské doly a hutě (původně pod názvem Sofiin rybník) a dnes představuje největší zdroj pitné vody pro Příbram a okolí. Její historie ale nebyla vždy klidná. V červnu 1854 se po dlouhotrvajících deštích hráz protrhla a přívalová vlna způsobila v Bohutíně velké škody i ztráty na životech. Následovaly postupné rekonstrukce, zásadní obnova proběhla po roce 1956 a plného napuštění dosáhla nádrž až v roce 1985. Dnes zadržuje až 1,6 milionu m³ vody a její 380 metrů dlouhá hráz se stala výrazným prvkem krajiny.

Okolí nádrže je mimořádně půvabné. Údolí obklopují vrchy Brdce, výběžek Toku, Zavírka, Ohrádka nebo Na Káni a v místech, kde se do nádrže vlévá Pilský potok se rozkládá rašeliniště. Místo je oblíbeným cílem pěších turistů, cyklistů i běžkařů. Podél břehu vede zelená turistická značka z Bohutína ke Třem Trubkám, prochází tudy i modrá trasa z Obecnice směrem na Rožmitál pod Třemšínem a ze severního okraje nádrže odbočuje žlutá spojka na vrchol Tok. Zajímavostí je i historický kanál Struhy, který kdysi vedl k níže položené Lázské nádrži a přiváděl vodu až na Březové Hory k důlním provozům.

TIP 3: Vodní nádrž Láz

Vodní nádrž Láz najdeme nedaleko od obce Láz (Žernová) a je vůbec první přehradou vybudovanou na řece Litavce, která zde pramení. Vznikla v letech 1818–1822 jako zásobárna vody pro příbramské doly a hutě a původně nesla honosné jméno Erzherzog Franz Karl Teich No. 1. Po havárii výpustního potrubí byla v letech 1857–1859 nádrž rekonstruována, další významná obnova proběhla až v letech 1991–1993. Dnes zadržuje téměř 829 000 m³ vody a slouží jako důležitý zdroj pitné vody pro příbramskou aglomeraci, čemuž odpovídá i vyhlášené ochranné pásmo I. stupně. Hráz je dlouhá 245 metrů a tyčí se do výšky téměř 16 metrů.

Údolí s nádrží Láz obklopují vrchy Bílá skála, Plešec, Malý Tok, Hradiště, Brdce, Žernovák či Závírka, ve svazích pramení Litavka a v místech nad nádrží se vyskytují mokřady a rašeliniště. Severozápadně od nádrže se nachází Skelná Huť (bývalá sklárna), kde každého návštěvníka zaujmou půvabné lesní louky. V místech zvaných „V Šajtech“ lze nalézt také Línkův kříž, připomínající tragickou smrt lesnického mládence z roku 1804. Kolem nádrže dnes vede nová turistická trasa (značená zeleně), jejíž součástí je i upravené posezení s vyhlídkou na vodní hladinu tvořící ideální místo k zastavení a odpočinku.

TIP 4: Vodní nádrž Obecnice (Octárna)

Vodní nádrž Obecnice, známá také pod názvem Octárna, leží přibližně pět kilometrů severozápadně od Příbrami na Obecnickém potoce, v krajině bývalého vojenského újezdu Brdy. Je nejmenší ze tří hlavních vodárenských nádrží na Příbramsku (vedle Pilské a Lázské nádrže) a přesto je významným zdrojem vody pro Příbram. Původ nádrže sahá až do 18. století, zásadní úpravy a rozšíření však proběhly v roce 1962, kdy byla prohloubena na maximální hloubku 11,5 metru a upravena do dnešní podoby. Hráz vysoká přes 14 metrů zadržuje více než 700 tisíc kubíků vody a zatopená plocha přesahuje 10 hektarů.

Své jméno Octárna získala podle někdejší továrny na výrobu octa, která v těchto místech stávala. Do nádrže přitéká kromě Obecnického (dříve Čepkovského) potoka také voda z umělého Albrechtského přivaděče a z řady drobných rašelinných pramenišť pod vrchy Tok, Houpák a Brda. Právě rašelinné podloží způsobuje vysokou kyselost vody (pH kolem 4), kvůli níž se zde nedaří chovat ryby. Přesto lze v Obecnickém potoce, těsně před vtokem do nádrže, zahlédnout například pstruhy nebo okouny. Oblast se nachází ve druhé zóně ochrany CHKO a ukrývá i botanickou raritu - Orobinec stříbrošedý.

TIP 5: Vodní nádrž Velcí

Na území Brd se nachází i menší vodárenská nádrž Velcí, která patří mezi méně známé vodní plochy v regionu. Nádrž leží na Ohrazenickém potoce v katastru Jince a její hráz je kamenná se zemním těsněním s délkou přibližně 140 m a výškou okolo 8 m.

Vodní nádrž Velcí vznikla jako součást rozsáhlého systému vodních nádrží a rybníků v Brdech, které historicky sloužily jako zásobárny vody pro technické využití. Dnes má nádrž především vodárenský význam a je součástí vodohospodářské infrastruktury regionu. Její plocha je přibližně 0,87 ha a leží v lokalitě, která byla dříve součástí posádkového cvičiště Jince. Toto území zůstává i po zrušení vojenského újezdu nadále uzavřené veřejnosti právě kvůli přetrvávajícím omezením souvisejícím s vojenským využitím. K nádrži se tedy běžně není možné dostat.

TIP 6: Rybník pod Valdekem

Velký rybník, známý také jako Velký Valdecký rybník nebo Valdecké jezírko, leží na Červeném potoce asi kilometr jižně od zříceniny hradu Valdek, nedaleko lesní silničky spojující Neřežín a Obecnici. Přestože název „jezírko“ může evokovat malé romantické zákoutí, ve skutečnosti jde o více než dvouhektarovou vodní nádrž s výraznou hrází, která byla do současné podoby upravena po povodních v roce 1995. Historie místa je ale mnohem starší. Původně zde existovaly rybníky dva, Velký a Malý. Oba se po prudkých lijácích v roce 1872 protrhly, opraven byl už jen větší z nich. Zbytky hráze Malého valdeckého rybníka lze dodnes najít níže po proudu Červeného potoka.

Nad vodní hladinou kolem rybníku pod Valdekem se zvedají lesnaté svahy Velkého Jeskřipce a Krkavčiny. Až tu budete, určitě si všimněte, jak se její skalnatý vrchol vepisuje do krajiny. K rybníku se nejsnáze dostanete z Neřežína, kde stačí vyrazit po žluté turistické značce směrem k Valdeku, pak se dál na rozcestí vydat doprava po zelené trase a držet se cesty, dokud se po pravé ruce neobjeví vodní hladina. Přístup je možný i z Malé Vísky, Zaječova, Křešína či Podluh.

TIP 7: Vodní nádrž Záskalská

Vodní nádrž Záskalská leží na Červeném potoce mezi obcemi Chaloupky a Neřežín a patří k brdským vodním dílům, která mají kromě technické funkce i rekreační využití. Za vysokou sypanou hrází, dlouhou přibližně 110 metrů, zadržuje na ploše okolo 13–15 hektarů přibližně 740 tisíc m³ vody. Vznikla na konci 50. let 20. století především jako zdroj vody pro místní průmysl a zároveň jako ochrana před povodněmi, které při prudkém tání sněhu z Brd dokázaly být hrozbou.

Dnes slouží Záskalská nejen jako významná vodohospodářská stavba a hasičská nádrž, ale také jako místo pro rekreaci a sportovní rybolov, což ji odlišuje od většiny ostatních brdských nádrží.

TIP 8: Smaragdové jezírko

Smaragdové jezírko, někdy nazývané také Plešivecké, leží na severním svahu vrchu Plešivec (654 m) v nadmořské výšce kolem 470 metrů. Vzniklo na dně bývalého kamenolomu a dnes působí jako nenápadné, ale velmi působivé místo ukryté ve smíšených lesích. Jezírko o rozměrech přibližně 40 × 30 metrů nemá žádný povrchový přítok ani odtok. Je napájeno pouze pramenem, jehož vydatnost v průběhu času kolísá. Typická nazelenalá barva vody, díky níž získalo své jméno, je dána složením podloží a minerálů v zatopeném lomu, které ovlivňují odstín i průzračnost hladiny.

Místo je opředeno legendou o hadí královně se smaragdovýma očima, která se prý zjevuje jako plačící panna nebo bílý had se zlatou korunkou. Podle pověsti přináší její zjevení neštěstí a možná právě proto má toto tajemné jezírko pod Plešivcem dodnes lehce tajemnou atmosféru. K jezírku se dostanete po žluté turistické značce z Lhotky nebo Běštína, případně po zelené značce od železniční zastávky v Rejkovicích přes vrchol Plešivce.

Brdy jsou skutečně bohaté na vodní plochy, ať už jde o menší rybníčky či větší jezírka. Představit vám všechny je lákavé, ale mnohem zajímavější bude, když vyrazíte do lesů a zkusíte další skryté lesknoucí se vodní hladiny objevit sami.

Foto: TO BaP, Středočeská centrála cestovního ruchu, Mapy.cz

Galerie článku