Příbramské betlémy – tradice, která proslavila Podbrdsko

K jesličkám spěchají nejen pastýři, muzikanti či pekaři, ale také havíři ve slavnostních krojích? Pravděpodobně se díváte na jeden z příbramských betlémů. Tradice, která se v 19. století zrodila na Podbrdsku, je v mnohém unikátní v rámci Česka i celého světa.

Příbramské betlémyTradice betlémářství má na Podbrdsku dlouhou historii, foto: Kamila Kohoutová

Příbramské betlémy poznáte snadno

Není náhoda, že betlémářství má tak silné kořeny zrovna na Příbramsku. Základy pro rozvoj této tradice předurčovala dvě místa. V první řadě to byla Svatá Hora, která představovala základní náboženskou, kulturní i vzdělávací instituci. Když Svatou Horu v polovině 17. století získali do správy jezuité, jednou z důležitých vánočních událostí se pro tehdejší obyvatele Příbrami stala návštěva živých jesliček. V pozdější době napomohla rozvoji lidových řemesel poptávka po výrobě poutního zboží – na Příbramsku tak vzkvétalo například rozárnictví (výroba růženců), voskařství nebo řezbářství. Druhým faktorem, který zásadně ovlivňoval život ve městě, byla dlouhá hornická a hutnická tradice. Pro zdejší obyvatele tak vyřezávání betlémů mohlo být zajímavým přivýdělkem i způsobem, jak trávit podzimní a zimní večery.

„Příbramské betlémy jsou zvláštní. Já říkám, že jsou stejně nejkrásnější,“ popisuje betlémář Ján Chvalník. „Jde to těžko popsat, viděl jsem stovky betlémů, ale ty příbramské jsou prostě jiné.“ Betlémy z Příbramska jsou podle něj rozpoznatelné například podle pozadí jesliček, která byla často tvořena velkými městy, od malých chaloupek se střechami z žitných klásků až po honosné paláce se zrcadlovými okny a někdy i hradbami. „Dá se říct, že jesličky byly oltářem každé rodiny, proto si tvůrci na nich nechali záležet,“ říká Chvalník. 

Betlémy obsahovaly to, co lidé sami dobře znali. „Když se podíváte na nějaký starý betlém, uvidíte tam hlavně touhu lidí po tom, co by chtěli, ale co si nemohli dopřát – zvěřinu, husu, cizokrajné ovoce, kožíšek, kožené boty místo dřeváků,“ připomíná příbramská historička Věra Smolová. Těmto figurkám, nesoucím dary Ježíškovi, se říkalo daráci. Šlo o pastýře, mlynáře, rybáře či muzikanty. V betlému mohly být i stovky takových postav.

Neodmyslitelnou postavou každého betlému byl – samozřejmě vedle svaté rodiny – anděl s nápisem „Sláva na výsostech Bohu“. Havíři v tomto latinském textu však občas chybovali a některá slova komolili. „Vůbec nevadilo, chybělo-li náhodou anděli, vznášejícímu se nad betlémskou stájí s nápisem Gloria in excelsis Deo, v textu nějaké písmenko, ale chybou velice závažnou by určitě bylo, kdyby vedle stáje s právě zrozeným Kristem nestáli dva havíři v slavnostních krojích,“ napsal v roce 1949 etnolog Václav Vaněk ve svém článku pro Český lid. Právě postavy havířů patřily k dalším typickým znakům příbramských betlémů. Figurky horníků na sobě obvykle měly bílé kalhoty, černý kabát a čepici se symbolem zkříženého mlátku a želízka, v ruce nesly kahan, švancaru (vycházkovou hůl v podobě sekyrky) nebo nakutanou rudu. Někdy se spolu s havíři objevovaly v betlémech také postavy permoníků.

Příbramské betlémyV příbramských betlémech nemohly chybět postavy horníků, foto: Kamila Kohoutová

Světový unikát: betlémy z chlebu

Betlémy na Příbramsku byly většinou vyráběny ze dřeva. Často v tomto řemeslu vynikali právě havíři. V dolech se nacházel dostatek dřeva, horníci si vyřezáváním navíc krátili dlouhé chvíle při čekání na těžní klec nebo zpříjemňovali přestávky. A prodejem figurek na vánočních trzích si pak i přivydělávali. Dřevo však nebylo jediným materiálem, ze kterého jesličky vznikaly. Příbramsko například proslavily tzv. chlebáčky, betlémy vyrobené ze směsi chlebového těsta, pilin, mouky a vody. Jejich výroba byla rychlá, jednoduchá a především levná. Takovým betlémům se také říkalo „betlémy pro chudé“, protože jednotlivé figurky se prodávaly na vánočních trzích jen za několik haléřů. Dalšími zajímavými figurkami, typickými pro příbramský region, byly tzv. špulky. Jednalo se o postavy vyrobené na soustruhu, jimž byly dodatečně dodělávány ruce, nohy a dary z chlebové hmoty.

Tvořivost a zručnost příbramských horníků a hutníků pak dokládají tzv. štufnverky, modely dolů, které kombinovaly řezbářské umění se skutečnými minerály nalezenými v příbramském podzemí („štufa“ se říkalo vzorkům minerálů). Mnohdy měly podobu složitých mechanických modelů, které vyobrazovaly dobývání rud ze země a byly inspirované březohorskými reáliemi.

Největší rozkvět betlémářství zažívalo Příbramsko mezi roky 1820 a 1938. Druhá světová válka následovaná totalitou sice tuto tradici načas utlumila, betlémy však z Příbramska nikdy zcela nevymizely. Jeden z nejcennějších exemplářů, neúplný betlém z chlebového těsta vyrobený neznámým autorem na přelomu 19. a 20. století, má ve svých sbírkách Hornické muzeum Příbram. K podobně vzácným exponátům patří například rozsáhlý Bartošův betlém, který vznikal během 19. a 20. století, betlém Smetákův, Brůžkův či Melkesův. O zachování betlémářské tradice v Příbrami a jejím okolí pak usiluje spolek Příbramští betlémáři, který sdružuje regionální tvůrce, připravuje vánoční výstavy či vydává pravidelný zpravodaj, ale také buduje velký spolkový betlém, jehož účelem je také uchovávat ukázky soudobého řezbářství.

Tipy na výstavy

Příbramské betlémy – tradiční i netradiční

Vánoční výstava nabízí dvě desítky historických i současných betlémů z příbramského hornického regionu v prostorách Galerie Františka Drtikola Příbram. Jádro výstavy tvoří cenné historické betlémy z konce 19. a první poloviny 20. století. Doplněny jsou novějšími pracemi, jejichž autoři k tvorbě přistoupili inovativním způsobem a místo dřeva si zvolili například textil, keramiku, vlněnou přízi, cín či kameny. 
Detail akce >

Výstava betlémů na Svaté Hoře

Tradiční výstava spolku Příbramských betlémářů ve spolupráci se Svatou Horou. Svatohorský betlém vystavovaný v bazilice (v boční kapli sv. Ignáce) tvoří jen několik let staré, ručně vyřezávané dřevěné figurky –  základ jeslí vznikl po roce 1998. V Mníšecké kapli opět probíhá výstava betlémů spolku Příbramských betlémářů.
Detail akce >

Když si havíř nosil práci domů

Výstava v hornickém domku na Březových Horách. Vedle historických štufnverků a dalších předmětů zdobených březohorskými minerály jsou vystaveny řezby figurek havířů. Prezentaci doplňuje sada akvarelů s hornickou tematikou z počátku 20. století malujícího havíře Václava Lexy (1853–1927).
Detail akce >

Literatura


DAŇKOVSKÁ, Drahomíra a Stanislav SLOUP. Příbramské Vánoce, jesličky a tvůrci betlémů. 1. vyd. Příbram: Okresní muzeum v Příbrami a Ministerstvo kultury ČR, 2001.

NEKOLNÁ, Hana. Betlémářská tradice na Příbramsku po roce 1989. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online

VANĚK, Václav. Lidová tvorba hornického Příbramska. Český lid. Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 1949, 36(7/8), 141–146.

Galerie článku

Web - betlemy - share

Další články:

123187779_652310888818954_4695921201928182458_n106121759_202531094407054_1879562681812589897_n104012063_947519955691148_3032012060291231248_n132196767_215403620176376_7407603203332576868_n121815491_778047009710748_6469487494085935172_n