Těžba podporuje osídlování

V raném středověku už člověk proniká i na Podbrdsko, samotným Brdům se však vyhýbá. Ve 13. stol. se rozvíjí těžba a zpracování rud a kovů, která vede k trvalému osídlení na Příbramsku a Hořovicku. Vzniká současná sídelní struktura. Kromě středisek těžby rud (Příbramsko, Komárovsko, Jinecko) se v úrodnějších oblastech, zejména mezi Hřebeny a Českým krasem, od Řevnic po Hořovice, intenzivněji rozvíjí zemědělství, stejně tak v okolí Březnice. V extenzivnější formě posléze i na Mníšecku, Dobříšsku a Rožmitálsku.

Jsou zakládány první hrady. Kolem roku 1200 na místě někdejšího hradiště na Třemšíně a asi v r. 1263 hrad Valdek nedaleko Zaječova a Komárova, který je dnes nejznámější hradní zříceninou v této oblasti. Koncem 13. stol. je vystavěn hrad Žebrák a krátce na to sousední Točník. V Hořovicích je vybudován hrádek, na jehož místě vzniká později tzv. Starý zámek. Na počátku 14. stol. je vystavěn také hrad v Mníšku pod Brdy, který v 17. stol. nahradil zámek. Ve 14. stol. vznikl hrad Vargač v Dobříši pro královského lovčího a Hrochův hrádek u Březnice.

Hrady střídají zámky

Renesance a následně baroko znamenaly definitivní konec stavby hradů, které vystřídala pohodlnější a rozlehlejší sídla – zámky. Byly často budovány na základech někdejších hradů a tvrzí – jako je tomu třeba v případě zámků v Březnici nebo v Rožmitále pod Třemšínem. Z 18. stol. pochází velký rokokový zámek v Dobříši. Pozdně barokní zámek vznikl na konci 16. stol. z původní tvrze v Hluboši u Příbrami. Počátkem 20. let minulého století sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka. Z významnějších zámeckých objektů v oblasti je třeba ještě jmenovat především zámek ve Vysoké u Příbrami (z r. 1878), který dnes slouží jako památník – muzeum Antonína Dvořáka, který zde dlouho pobýval a tvořil svá stěžejní díla.