Příbram
Příbram (německy Freiberg in Böhmen, Przibram či Pribram, v období protektorátu Pibrans; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě[3]) je město ve Středočeském kraji, 54 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Žije zde přibližně 33 tisíc[2] obyvatel. Přečíst zbytek >
Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná Hornické muzeum Příbram, jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý skanzen. Nyní, po útlumu těžby, je známá hlavně díky poutnímu místu Svaté Hoře, kde je barokní klášterní komplex. Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený krytým schodištěm. Přečíst zbytek >
Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory Třemošná (778 m) v Brdech. Přečíst zbytek >
Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství, později arcibiskupství, koncem 13. století se zde už těžilo stříbro. Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů.
Svatá Hora
Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex - poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalou rezidencí Jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.
Vydáním dekretu ze dne 23. ledna 1849 v Olomouci císařem Františkem Josefem I. došlo k založení báňské školy pro severní země císařství se zaměřením na kovohutnictví.[4] K slavnostnímu otevření došlo 12. listopadu téhož roku v budově Zámečku. K povýšení na vysokou školu došlo roku 1904 s názvem Vysoká škola báňská v Příbrami. Vyučovacím jazykem byla němčina, přestože byla Příbram v té době ryze českým městem. Od počátku však docházelo k rozporům s Němci a němečtí profesoři požadovali přesunutí do německé oblasti severních Čech, do Mostu, Ústí n. L. nebo do Liberce, v roce 1913 pak němečtí profesoři žádali rozdělení školy na českou a německou fakultu a jejich přidělení k příslušným technickým vysokým školám v Praze nebo Brně. Po osamocení Československa pro změnu žádali o přesun vysoké školy do Prahy. Tyto snahy přetrvávaly až do uzavření všech vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Po osvobození Příbrami byl proveden 4. června zápis do školního roku 1939/1945, koncem června se však začalo proslýchat o přeložení vysoké školy do Ostravy, ke kterému došlo dekretem prezidenta republiky ze dne 8. září 1945.
Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého wehrmachtu. Za komunistického režimu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací. Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.
Výlety
- Po stopách Rybových
- Okolím královské Příbrami
- Výlet z historického průvodce: Z Příbrami do Mýta
- Po stopách Antonína Dvořáka
- Brdskou divočinou
Hrady, zámky a zříceniny
- Zřícenina hradu Třemšín
- Památník Antonína Dvořáka
- Zámek Rožmitál pod Třemšínem
- Zámek Buková u Příbramě
- Zámek Tochovice
- Zřícenina hradu Třemšín
Technické a vojenské památky
Muzea, galerie a památníky
- Muzeum Bohutínska na dole Řimbaba, Bohutín
- Městské muzeum a Galerie Ludvíka Kuby, Březnice
- Čechova stodola, Buková u Příbramě
- Hornické muzeum Příbram
- Dům Natura, Příbram
- Galerie Františka Drtikola Příbram
- Cvokařské muzeum, Rožmitál pod Třemšínem
- Památník Antonína Dvořáka, Vysoká u Příbramě
Rozhledny
- Vyhlídková věž tábora nucených prací Vojna, Lešetice
- Věž kostela Sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra, Příbram
- Těžní věž dolu Ševčiny, Příbram
- Vyhlídková věž, Rožmitál pod Třemšínem
Církevní a židovské památky
- Kostel sv. Františka a sv. Ignáce, Březnice
- Jezuitská kolej, Březnice
- Kostel sv. Barbory, Pročevily
- Kostel sv. Jana Nepomuckého, Rožmitál pod Třemšínem
- Kostel sv. Petra, Slivice
- Teslínský klášter, Brdy
- Synagoga a ghetto Lokšany, Březnice
- Židovský hřbitov, Březnice
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Borotice
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Třebsko
- Kostel sv. Jana Křtitele, Stražiště
- Kostel sv. Rocha, Březnice
- Maková hora, Smolotely
Ubytování
Koupaliště a bazény
Turistické trasy
Příbramsko: Seznamte se s krajem horníků, poutních míst a krásné přírody
Mikroregion Příbramsko, nacházející se v jihozápadní části Středočeského kraje, je oblast bohatá na historii, kulturu a přírodní krásy. Centrem oblasti je město Příbram, známé svou hornickou minulostí, jehož dominantou je významné poutní místo Svatá Hora.
Přečíst článek >Další články v blogu:
- Dobříšsko: Vstupte do míst, kde vládne odkaz slavných rodů a příroda si šeptá dávné pověsti
- Březnicko: Vycestujte za židovskou a jezuitskou historií do srdce Čech
- GASTRO TIP: Nová restaurace Chateau Dobříš láká na mezinárodní kuchyni a gurmánské zážitky
- Rožmitálsko: Vydejte se po stopách královny Johanky, skladatele Antonína Dvořáka nebo Jakuba Jana Ryby
- Mníšecko: Poznejte kraj poutníků i zámeckých pánů